reklama

USA jakožto jedna ze zemí nejhůře zasažených koronavirem zažívá vedle zdravotnické krize i vážné ekonomické problémy a podle nedávno publikovaných studií se tam za poslední měsíce miliony lidí propadly pod hranici chudoby. Vyhlídky přitom nejsou příliš optimistické, neboť mnohé státy nyní zažívají nekontrolované šíření covidu-19, což znamená nové restrikce na ekonomické aktivity. Zároveň se ani po měsících patové situace v Kongresu nerýsuje dohoda na novém balíčku krizových opatření.

Výsledkem propadu ekonomiky a absence federální podpory je rekordní intenzita nedostatku potravin, píše WP. V průzkumu amerického úřadu pro sčítání lidu (USCB) provedeném na přelomu října a listopadu údajně každý osmý respondent uvedl, že v předchozím týdnu "někdy nebo často" neměl co jíst. Mezi respondenty z domácností, kde žijí i děti, si na potravinovou tíseň stěžoval zhruba každý šestý.

Z dat podle WP vyplývá, že s nedostatkem jídla se v USA potýká skoro 26 milionů dospělých. Experti prý mají za to, že hlad je nyní v zemi více rozšířený než v kterémkoli momentě od roku 1998, kdy USCB v tomto směru začal shromažďovat data srovnatelná s těmi aktuálními.

"Situace je daná virem a nepředvídatelnou reakcí vlády," míní Jeremy Everett z výzkumného týmu texaské Baylor University zaměřeného na boj proti chudobě a hladu. Washington na jaře značně zmírnil dopady krize na domácnosti schválením bezprecedentní sady podpůrných programů, ty hlavní ovšem s koncem léta doběhly. Pakliže Kongres nezakročí, odpadnou s koncem roku i další mimořádné dávky, což může ještě zhoršit ekonomickou situaci milionů Američanů.

Mnozí lidé se v USA na začátku období svátků obracejí na potravinové banky či charitativní "spižírny", kde dobrovolníci vydávají základní zboží jako je rýže, ovoce, zelenina nebo vajíčka. "Strašně moc lidí v Americe žije od výplaty k výplatě nebo je dělí jedna nucená dovolená od finanční krize, a toho momentálně vidíme hodně," řekla šéfka jedné výdejny v Chicagu Kellie O'Connellová televizi CNN. Poptávka prý před čtvrtečním Dnem díkůvzdání vzrostla o 200 procent.

Fenoménu komunitních spižíren se věnuje i dnešní díl hlavního zpravodajského podcastu deníku The New York Times (NYT) a mimo jiné popisuje dlouhou frontu, kterou museli zájemci vystát u jedné takové výdejny v newyorském obvodu Brooklyn. "Nikdy jsme tolik (lidí) nečekali. Já jsem to vůbec nečekal... Dřív jsme měli třeba 60 klientů týdně, teď je to něco neuvěřitelného, ve frontě jsou jich nejmíň 2000," hodnotil na začátku podzimu ředitel provozovny Mohammad Razvi.

V čerstvém rozhovoru uvedl, že lidé u jeho charity i za chladnějšího počasí stále čekají hodinové fronty, a vyjádřil obavy, že situace se po Novém roce s výpadkem zbývajících federálních dávek ještě zhorší. "Je to čím dál tím větší stres, co se s lidmi stane," řekl Razvi.

reklama