WSJ: Německo už není pro Spojené státy spolehlivým spojencem

Postoj Berlína podle WSJ odhalil znepokojivou skutečnost, že ve vztahu ke dvěma nejzávažnějším hrozbám pro Spojené státy v poválečném období - Rusku a Číně - už Německo pro USA není důvěryhodným spojencem. Aktuální dění na Ukrajině by pak podle Rogana mohlo Německu posadit na ramena břímě odpovědnosti.

Německo odmítlo dodat zbraně Ukrajině a aktivně brání Estonsku, aby tak učinilo. Británie v posledních dnech letecky dopravila na Ukrajinu protitankové zbraně a uskutečnila lety související se sběrem zpravodajských informací o Ukrajině. Zatímco zpravodajské lety mířily nejkratší cestou z Británie na Ukrajinu, tedy přes německý vzdušný prostor, letadla přepravují zbraně se mu vyhnuly, píše WSJ. Britské ministerstvo obrany vzdušnou objížďku bagatelizuje a uvedlo, že o přelet ani nežádalo. Podle Rogana to je důkaz, že Británie nechtěla nutit nový německý kabinet kancléře Olafa Scholze, aby se rozhodl, na čí straně stojí.

Dalším příkladem citovaným WSJ je přístup Berlína k plynovodu Nord Stream 2, kterým má do Evropy proudit plyn z Ruska. Německé regulační úřady trvají na tom, že plynovod nesmí být uveden do provozu, dokud nesplní veškeré normy. Naopak Putin ho chce spustit co nejdříve, a tak Rusko na více než tři měsíce přerušilo dodávky uhlí na Ukrajinu a ruský státní podnik Gazprom na měsíc obrátil tok plynu plynovodem Jamal.

"Energetické vydírání", jak chování Ruska WSJ označuje, vysvětluje podporu amerických republikánů a donedávna i demokratů sankcím proti Nord Streamu 2. Demokratičtí senátoři ale nakonec minulý týden odmítli podpořit další uvalení sankcí na plynovod. Demokraté tvrdí, že sankce nejsou nezbytné, protože by Německo plynovod neprovozovalo, pokud by Rusko napadlo Ukrajinu.

Německá ministryně obrany na dotaz WSJ uvedla, že tato dvě témata nechce míchat a podle Scholze je čas na "nový začátek" vztahů s Putinem.

Německo se také vzdalo svého cíle vydávat na obranu dvě procenta, ke kterým se zavázalo jako člen NATO, a vydává jen 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Země také povolila výzkum ruských chemických zbraní na svém území.

Vztah Německa k Číně je rovněž problematický, píše WSJ. Krátce před nástupem do úřadu administrativa amerického prezidenta Joea Bidena požádala tehdejší kancléřku Angelu Merkelovou, aby odložila obchodní dohodu mezi Evropskou unií a Čínou. Ta na to reagovala urychlením jednání s cílem dosáhnout dohody ještě před Bidenovým nástupem do úřadu. To bylo sice nezdvořilé, ale nikoli překvapivé, píše WSJ.

"Myslíme si, že je důležité udělat vše pro to, aby svět mezinárodně spolupracoval, a jakékoli kroky je třeba v každém případě pečlivě zvážit," uvedl Scholz na dotaz WSJ, zda podpoří bojkot olympijských her v Číně, které začínají už za několik dní. WSJ to překládá jako jasné odmítnutí bojkotu.

Hodnota německého vývozu do Číny je 150 miliard dolarů ročně, velkou položkou je automobilový průmysl.

Přestože Německo tvrdí, že mu záleží na demokratickém mezinárodním řádu, nedostatek skutečného zájmu se rychle projeví. Biden sice zatím o Německu mluví jako o jednom z nejdůležitějších spojenců, ale vzhledem k politice Berlína vůči Rusku a Číně je otázkou, jak dlouho ještě Bidenovo tvrzení obstojí, píše The Wall Street Journal.

Témata:  Německo,  USA