Z Ukrajiny odešly více než dva miliony lidí, tři čtvrtiny do Polska

Největší nápor zažily polské hraniční přechody v neděli, kdy přes ně za jediný den přešlo směrem z Ukrajiny 142.000 osob. Ve středu dorazilo zhruba 118.000 lidí, od dnešní půlnoci do 07:00 odbavili na polských hranicích asi 22.000 lidí z Ukrajiny.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes poslancům řekl, že maďarské hranice od 24. února překročilo 201.706 lidí z Ukrajiny, informuje agentura MTI. Na Slovensko do dnešního dne dorazilo přes 165.000 uprchlíků, uvedla tamní policie. Za posledních 24 hodin do dnešního rána to bylo bezmála 12.000 osob.

Podle českého ministra vnitra Víta Rakušana z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny na českém území se blíží 200.000. Jeho úřad udělil ke středeční půlnoci 108.114 speciálních víz pro uprchlíky. Německo podle agentury DPA registruje zatím kolem 80.000 ukrajinských uprchlíků.

Vysoké počty příchozích hlásí také Rumunsko a Moldavsko. Do Rumunska za dva týdny dorazilo na 320.000 lidí z Ukrajiny, více než polovina z nich přišla přes území Moldavska, uvádí agentura Reuters. Samotné Moldavsko, jedna z nejchudších zemí v Evropě s počtem obyvatel asi 2,6 milionu, teď hostí kolem 100.000 uprchlíků.

UNHCR uvádí, že válka na Ukrajině způsobila nejrychleji eskalující uprchlickou krizi v Evropě od konce druhé světové války. Při migrační krizi v roce 2015, kdy do Evropy ve velkém mířili uprchlíci z válkou zmítané Sýrie, dorazilo za celý rok asi 1,3 milionu migrantů.

Z Kyjeva utekla před boji už asi polovina jeho obyvatel, řekl starosta Kličko

Z ukrajinské metropole Kyjev, která je už řadu dní cílem ofenzivy ruských vojsk, uprchla před boji asi polovina jejích obyvatel. V ukrajinské televizi to dnes řekl starosta Vitalij Kličko. Město se podle něj proměnilo v pevnost, nehodlá se ale útočníkům vzdát.

"Podle posledních dat každý druhý obyvatel Kyjeva opustil město. V Kyjevě teď je pouze o něco méně než dva miliony lidí," řekl Kličko. "Opevňujeme každou ulici, každý dům, přidávají se k nám i rezervisté. Dokonce lidé, kteří by nikdy nevyměnili své oblečení, teď mají uniformu a v rukách kulomet. Jsou to muzikanti, herci, představitelé různých profesí," dodal starosta, který už dříve řekl, že se hodlá v případě potřeby sám do bojů zapojit.

Zdůraznil přitom, že "město stále stojí a bude stát. A lidé jej nenechají padnout, nepřítel neprojde".

Podle agentury AFP měl Kyjev i s předměstími před ruským útokem přes 3,5 milionu obyvatel. Rusko zahájilo invazi vůči svému sousedovi 24. února, Kyjev se nejprve snažilo rychle ovládnout pomocí výsadkářů, což se mu ale nepodařilo. Teď na hlavní město směřuje ofenziva, která přichází hlavně ze severu od hranic s Běloruskem. Ve městě je nadále většina čelných představitelů Ukrajiny, včetně prezidenta Volodymyra Zelenského.

Rakušan: Podle dat operátorů přišlo z Ukrajiny do Česka zhruba 200.000 lidí

Z údajů mobilních operátorů vyplývá, že počet uprchlíků z Ukrajiny, kteří přišli do Česka, se blíží 200.000. Na jednání sněmovního bezpečnostního výboru to dnes řekl vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Cizinecké policii se dosud ohlásilo téměř 70.000 lidí, ve středu jich bylo skoro 7000, zveřejnilo ministerstvo vnitra na twitteru. Rusko sousední zemi napadlo 24. února.

Čtyři pětiny dospělých, kteří přišli z Ukrajiny do Česka, jsou ženy, zhruba 55 procent ze všech příchozích jsou děti, řekl poslancům Rakušan. Na odpolední konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost ministr doplnil, že mezi registrovanými je nyní jen 100 lidí, kteří nejsou občany Ukrajiny. "Jsou většinou národnosti některé postsovětské republiky, jejich manžel a dítě jsou Ukrajinci," řekl.

Rakušan odmítl odhadovat, kolik Ukrajinců by mohlo do Česka celkově zamířit. Nynější odhady podle něj hovoří o 400.000 až 450.000 lidech. "Ale strop nikdo neřekne, nevíme, jak se bude vyvíjet ukrajinská krize a kolik lidí se vydá na cestu," řekl.

Ministerstvo vnitra udělilo ke středeční půlnoci 108.114 speciálních víz pro uprchlíky z Ukrajiny, za uplynulý den jich vydalo 17.325, řekl první náměstek policejního prezidenta Martin Vondrášek, který od dubna převezme vedení policie. Vízum z humanitárních důvodů podle něj dostala zhruba stovka cizinců, kteří utekli před válečným konfliktem a nejsou občany Ukrajiny.

Ministerstvo vnitra uvedlo, že ve středu se na cizinecké policii či v asistenčních centrech nahlásilo 6686 lidí, celkem jich je podle vnitra zaregistrováno 68.327. V posledních dnech se počty registrací drží okolo 7000 za den, nejvíce lidí se ohlásilo minulou středu, kdy jich bylo přes 10.000. Ode dneška mají rozhodnutím vlády příchozí na ohlášení 30 dnů místo původních tří.

V celém Česku vznikla kvůli konfliktu na Ukrajině a příchodu uprchlíků asistenční centra. Zajišťují kromě registrace a zdravotních prohlídek příchozích ubytování, logistiku, humanitární i psychologickou pomoc nebo dopravu.

Hasiči a policisté mohou po středečním rozhodnutí vlády v případě přeplněnosti některého centra určit jiné místo, na kterém budou uprchlíci z Ukrajiny registrováni. Podle Vondráška jsou suverénně nejvytíženější registrační centra v Praze a Brně.

Česká republika je podle dřívějšího Rakušanova vyjádření schopna poskytnout základní komfort a najít ubytování pro zhruba 250.000 lidí z Ukrajiny. Česko podle vicepremiéra nabízí možnost cizincům pokračovat i třeba do Německa vlaky Českých drah.

K úterní půlnoci opustilo Ukrajinu 2,157 milionu osob, sdělil poslancům Vondrášek. Zhruba 1,3 milionu lidí šlo do Polska, 140.000 na Slovensko, 210.000 do Maďarska a 510.000 do Rumunska. Vyplývá to podle Vondráška z údajů unijní agentury Frontex.

Nevládní organizace vybraly ve sbírkách minimálně 1,7 miliardy Kč

České humanitární organizace pokračují v pomoci ukrajinským občanům, jejichž zemi před dvěma týdny napadlo Rusko. Využívají k tomu výtěžek z finančních sbírek, na které jednotlivci, firmy, města a kraje, spolky, instituce či organizátoři charitativních akcí podle dostupných údajů poslali už minimálně 1,7 miliardy korun. Částka se každým dnem zvyšuje o desítky milionů. Lidem přímo na Ukrajině, na hranicích i uprchlíkům v Česku poskytují materiální, zdravotnickou, psychologickou, právní podporu či ubytování. Dalších 568 milionů korun získalo podle informací ČTK ukrajinské velvyslanectví v Praze ve sbírce na podporu ukrajinské armády a domobrany.

Částka převyšující dohromady dvě miliardy korun je dosud rekordní výtěžek jednorázové humanitární akce v Česku. Předtím nevládní organizace vybraly nejvíc - zhruba 1,3 miliardy korun - po loňském ničivém tornádu na jižní Moravě.

Nejvíc shromáždila ve sbírce SOS Ukrajina organizace Člověk v tísni, k dnešku už přes 1,36 miliardy korun. Na Ukrajinu vyslala třetí humanitární vlak, který tam dopravil trvanlivé potraviny, hygienické potřeby, dětské pleny, termo oblečení, spacáky nebo peřiny. Její pracovníci a dobrovolníci pomáhají také v asistenčních centrech pro uprchlíky v Česku, například jako interventi a tlumočníci. Organizace finančně podpořila Federaci potravinových bank. Člověk v tísni také spustil telefonní linku pro ukrajinské uprchlíky v nouzi, kterou obsluhují přímo Ukrajinci a Ukrajinky.

Společnost Post Bellum vybrala bezmála 165 milionů korun, za dary nakupuje zdravotnický materiál, neprůstřelné vesty, helmy, rukavice, spacáky, stany, vysílačky, baterie, drony, termovize, potraviny a další potřeby nutné pro obranu země.

Ukrajinské velvyslanectví v Praze dnes na dotaz ČTK uvedlo, že se mu podařilo na speciálním účtu na obranu země vybrat přes 568 milionů Kč. "Již jsme nakoupili a doručili na Ukrajinu vojenský materiál a munici za více než 400 milionů českých korun. Do konce tohoto týdne očekáváme uzavření řady dalších smluv a nákup dalšího materiálu pro obránce Ukrajiny," sdělila ambasáda a současně poděkovala všem dárcům z řad firem, institucí i jednotlivců.

Na sbírce Českého červeného kříže (ČČK), která se zaměřuje na zdravotnickou pomoc, se vybraná částka blížila 130 milionům korun. Na Ukrajinu tato organizace opakovaně posílá pomoc, tento týden například zásilku vážící 24 tun za 2,5 milionu korun, kterou tvořil mimo jiné chirurgický materiál a zdravotnické přístroje určený pro raněné a nemocné na Ukrajině. Dnes ČČK na twitteru informoval o tom, že časně ráno předal kolegům na Ukrajině dalších pět sanitek, které se brzy uplatní v terénu.

Charita ČR na webu uvádí, že na pomoc Ukrajině vybrala k dnešku přes 93 milionů korun. Přes osm milionů korun shromáždila Diakonie ČR Českobratrské církve evangelické, peníze z veřejné sbírky posílá na pomoc lidem na Ukrajině prostřednictvím partnerských organizací v Kyjevě a Užhorodu, hlavně jde o dočasné přístřeší, jídlo a péči lidem na útěku. V Praze v těchto dnech pořádá také materiální sbírku v kostele svatého Salvátora na Starém Městě.

Peníze mohou dárci posílat buď přímo na sbírkové účty nevládních organizací, nebo využít portál na webu Darujme.cz. Tam najdou odkazy na sbírky víc než 40 organizací. Do řešení humanitárních následků konfliktu na Ukrajině se zapojila také organizace ADRA, český UNICEF, Lékaři bez hranic, potravinové banky, Armáda spásy a desítky dalších nevládních organizací. Existují sbírky určené na pomoc ukrajinským romským dětem a rodinám, nemocným, novinářům, zvířecím útulkům nebo zoologickým zahradám, a další vznikají.

Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala v české společnosti nebývalou solidaritu s lidmi postiženými válkou. Prvotní sounáležitost se podle sociologů ale brzo může přesunout do fáze rozdělení společnosti a pocitu vlastního ohrožení, který někteří lidé vyjadřují zejména kvůli masivnímu příchodu ukrajinských uprchlíků už nyní.

Západ a jih Evropy má zatím 236.000 ukrajinských uprchlíků, míří za rodinami

Z Ukrajiny uprchly před válkou více než dva miliony lidí, přičemž naprostá většina z nich do sousedních zemí a do České republiky. V ostatních evropských státech je jich nyní přes 236.000, uvádí OSN. Minulý týden se Evropská unie dohodla na dočasném zavedení mimořádné ochrany pro uprchlíky z Ukrajiny a nejméně na rok jim zajistí přístup k práci, vzdělání či sociální podpoře.

Tlak na západní země je ve srovnání například s Polskem, které přijalo skoro 1,5 milionu lidí, mnohem menší.

Do Německa dorazilo na 80.000 Ukrajinců, do Francie zhruba 6500. Británie je připravena přijmout 200.000 uprchlíků, kteří mají v zemi příbuzné, avšak mnoho z těch, kteří se chtějí do Británie dostat, má problémy získat víza. Do Irska dorazilo zatím kolem 2200 uprchlíků, do Itálie podle agentury ANSA přibližně 17.000. V Řecku je podle policejní statistiky na 4600 uprchlíků.

Podmínky pro vstup a přijetí se však liší. Británie zatím vydala víza 500 Ukrajincům, přičemž o ně požádalo 10.000 lidí, z nichž většina míří za příbuznými. Další možností, jak se do této země dostat, je zajistit si sponzora. Ve francouzském Calais bylo například 600 uprchlíků odkázáno na to, aby se orientovali na jiné destinace než na Británii, kam původně směřovali. Londýn sice slíbil, že administrativní proceduru urychlí, ale na britském vízovém úřadě v Bruselu se dnes ráno objevilo oznámení, že se úřad omlouvá, ale že je bezprecedentní situací přetížen. Radí uprchlíkům, že než se vydají na toto pracoviště, mají o vízum požádat on-line.

Do Francie dorazilo ve středu podle pohraniční policie 6540 Ukrajinců, z nichž 3000 už bylo ubytováno především v pařížském regionu, zbylé mohou ubytovat příbuzní. Francouzi nabídli ubytování pro 20.000 uprchlíků, podniky pak pro 6000. Nabídka v tomto směru zatím převyšuje poptávku. Pro přijetí Ukrajinců, kteří už ve Francii mají příbuzné, se tento týden vyslovil i krajně pravicový kandidát na prezidenta Eric Zemmour, který patří ke stoupencům ruského prezidenta Vladimira Putina. Zemmour ocenil obezřetný přístup Británie k vydávání víz a tvrdil, že Ukrajinci jsou Francii kulturně bližší než muslimové a budou se lépe přizpůsobovat.

Italský pravicový politik, Putinův stoupenec a odpůrce migrantů Matteo Salvini tento týden dokonce přijel do Polska s tvrzením, že chce pomáhat těm, kdo uprchli před válkou, a koordinovat cestu a ubytování uprchlíků v Itálii.

Podle italského ministerstva vnitra je v zemi nyní 17.000 ukrajinských uprchlíků, mezi nimiž je přes 8000 žen a 7000 nezletilých. Míří hlavně do Říma, Milána, Bologni a Neapole. Fabio Prevedello z evropského kulturního svazu Itálie-Ukrajina odhaduje, že do Itálie může dorazit 800.000 až 900.000 Ukrajinců. Vychází z faktu, že v Itálii už 250.000 Ukrajinců žije a že za nimi budou uprchlíci směřovat.

Řecká policie má informaci, že do Řecka od začátku invaze dorazilo asi 4600 Ukrajinců, mezi nimi 1400 dětí. Někteří patří k ukrajinské řecké komunitě více než 100.000 lidí, jejichž předkové přišli do oblasti Černého moře v 6. století.

"Ukrajinci míří většinou tam, kde mají příbuzné a známé," řekl ministr pro migraci Notis Mitarakis. V Řecku žije podle něj asi 25.000 Ukrajinců a pracují nejčastěji ve stavebnictví a jako pomocníci v domácnosti. Těm, kteří odešli bez dokladů, pomáhají na hraničním přechodu s Bulharskem Promachonas pracovníci ukrajinského konzulátu. Asi pět kilometrů od hranice je připraveno provizorní ubytování v buňkách. Uprchlíci tam mohou být první dva tři dny, místo je zásobeno potravinami. Zatím je využilo několik desítek lidí.

Témata:  Ukrajina,  uprchlíci