Demčenko jako bývalý náměstek ministerstva zahraničí v době vlády proruského prezidenta Viktora Janukovyče podle dřívějších zjištění ukrajinských médií v roce 2010 prosazoval takzvanou Charkovskou dohodu. Ta prodloužila nájem krymského přístavu Sevastopol ruské černomořské flotile do roku 2042. Nájem měl původně vypršet v roce 2017, v roce 2014 Rusko celý Krym anektovalo.

Na Demčenka se kvůli jeho angažmá vztahoval lustrační zákon, jeho jméno však podle Ukrajinské pravdy zmizelo ze seznamu osob, které dostaly zákaz vykonávat veřejné funkce. Členem Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO), která je poradním orgánem prezidenta v bezpečnostních otázkách, byl Demčenko od roku 2020.

Mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nykyforov uvedl, že jediný důvod Demčenkova odvolání byl jeho špatný zdravotní stav.

Zelenskyj dnes odvolal také Hryhorije Halahana, velitele Sil speciálních operací (SSO) v rámci ukrajinské armády. Důvody prezidentská kancelář nesdělila. Agentura DPA však odvolání zmiňuje v souvislosti s neúspěchy ukrajinských ozbrojených sil při obraně Donbasu před ruskými invazními vojsky.

Dnešní odvolání jsou další z řady personálních rozhodnutí, která Zelenskyj učinil v posledních dnech. Minulý týden ukrajinský parlament na návrh prezidenta odvolal generální prokurátorku Irynu Venediktovovou a šéfa tajné služby SBU Ivana Bakanova. Prezident tehdy uvedl, že na Ruskem okupovaném území Ukrajiny pracuje proti zájmům státu přes 60 pracovníků SBU a prokuratury, což vyvolává otázky ohledně práce "příslušných představitelů". Ukrajinská média podle DPA spekulovala, zda za tím, že Rusové na jaře rychle ovládli jihoukrajinský Cherson, nemohla být zrada.

Změny na vysokých postech provedl Zelenskyj i ve vládním kabinetu, který opustila ministryně sociálních věcí Maryna Lazebna. Parlament následně schválil jmenování její nástupkyně Oksany Žolnovičové.