Znovuzprovoznění plynovodu Nord Stream 1 závisí na Siemensu, tvrdí Gazprom

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová k situaci uvedla, že za krizí v dodávkách plynu do Evropy stojí Spojené státy a jejich snaha donutit evropské spojence, aby zpřetrhali ekonomické vazby s Moskvou a přerušili spolupráci v energetice.

Evropa čelí nejhorší krizi na trhu s plynem v novodobých dějinách, cena plynu je za poslední rok násobně vyšší a němečtí dovozci plynu začínají mluvit o tom, že plyn bude v největší evropské ekonomice na příděl. Minulý týden Gazprom plynovod Nord Stream 1 kvůli údržbě na tři dny odstavil, před jeho sobotním znovuzprovozněním ale oznámil, že kvůli zjištěným závadám bude zařízení mimo provoz na neurčito. Markelov i Zacharovová jsou na ekonomickém fóru ve Vladivostoku.

"To se zeptejte Siemensu. On musí nejprve provést opravu," odpověděl Markelov na dotaz, kdy začne plynovod Nord Stream 1 znovu přepravovat plyn. Provozovatelem plynovodu je konsorcium Nord Stream AG se sídlem ve Švýcarsku, většinový podíl v něm drží Gazprom. Siemens Energy je dodavatelem kompresorových turbín, k nimž zajišťuje i servis.

Siemens Energy ale tvrdí, že Gazprom jej o žádnou údržbu turbíny nepožádal, ale že je připraven údržbářské práce zahájit. Podle sdělení Gazpromu z minulého týdne z turbíny uniká olej. Siemens Energy, který sídlí v Mnichově v německé spolkové zemi Bavorsko, k postupu Gazpromu poznamenal, že mu nerozumí. Únik oleje v poslední funkční turbíně v kompresorové stanici Portovaja, jak o něm hovoří Gazprom, podle Siemensu není důvod plynovod zcela odstavit.

"Nechápeme to nové zdůvodnění založené na informacích, které nám byly předloženy o víkendu," uvedla společnost Semens Energy. "My to vidíme tak, že ta zjištění, o kterých jsme byli informováni, z technického hlediska nepředstavují důvod k zastavení provozu plynovodu. Takové úniky provoz turbíny za normálních okolností neovlivňují, dají se utěsnit na místě," dodal německý podnik.

Kreml svaluje vinu za energetickou krizi v Evropě na sankce, které na Rusko za jeho agresi vůči Ukrajině uvalily západní státy. Evropští lídři tvrdí, že Moskva energie využívá jako zbraň. Plynovod Nord Stream 1, který vede po dně Baltského moře z Ruska do Německa, byl kdysi považován za symbol spolupráce mezi největšími mocnostmi světa. Teď se z něj ale stal předmět vzájemného obviňování mezi Berlínem a Moskvou.

Německo, které je největším odběratelem ruských energií v Evropě, už Rusko nepovažuje za spolehlivého dodavatele. Ruský prezident Vladimir Putin podle evropských politiků využívá svého vlivu jako šéf jedné z největších zemí dodávajících energie k tomu, aby prostřednictvím konfliktu na Ukrajině vyvolával v Evropě nesváry. Kreml naopak říká, že energetickou krizi vyvolal Západ tím, že na Rusko uvalil nejtvrdší sankce v moderní historii. To je podle Putina srovnatelné s vyhlášením ekonomické války. Sankcemi Gazprom zdůvodňoval i nemožnost opravit kompresorovou turbínu za pomoci společnosti Siemens Energy.

Kreml už také varoval, že Rusko zavede odvetu za návrh skupiny vyspělých zemí G7, která počítá se zavedením cenového stropu na ruskou ropu. Návrh ale zřejmě nebude mít na Rusko žádný negativní dopad, pokud nezavede totéž také Indie a Čína. Tyto dvě země začaly po únorové invazi ruských vojsk na Ukrajinu a zavedení západních sankcí nakupovat ropu z Ruska mnohem více než v minulosti, protože si vyjednaly slevu. Ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov dnes ve Vladivostoku řekl, že Moskva na zavedení cenového stropu na ruskou ropu zareaguje zvýšením vývozu do Asie. Rusko a jeho partneři podle ministra zvažují založení pojišťovny, která by rizika z obchodů s energiemi pokryla.

Zacharovová řekla, že Spojené státy dohnaly evropské lídry k sebevražednému kroku, když je přiměly, aby v ekonomice a energetice přerušili vazby s Moskvou. "Poslouchejte - vy mně pokládáte otázky, na které znají odpověď i děti: ti, kteří to začali, ti to budou muset i skončit," řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí na dotaz, co by se muselo stát, aby plynovod Nord Stream 1 začal opět přepravovat plyn do EU.

Témata:  Rusko,  zemní plyn