Po celou sobotu pokračovalo v Minnesotě pátrání po pachateli útoků na zdejší zákonodárce, které si vyžádaly dva mrtvé a dva zraněné. Hledaným mužem je sedmapadesátiletý Vance Boelter. Podle úřadů i amerického prezidenta Donalda Trumpa je zřejmé, že šlo o politicky motivované útoky.
Vzájemné útoky mezi Izraelem a Íránem nepolevily ani v noci ze soboty na neděli. Nejméně osm obětí si vyžádaly další íránské raketové útoky. Další desítky osob utrpěly zranění. Pokračovaly také izraelské údery proti cílům v Íránu.
Padesát minut si v sobotu telefonovali ruský prezident Vladimir Putin a jeho americký protějšek Donald Trump. Podle agentury AP to uvedl Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov. Hlavy obou velmocí hovořily o eskalujícím konfliktu na Blízkém východě a mírových jednáních v rámci války na Ukrajině.
Každoroční sláva v ulicích Londýna proběhla také letos. Britové v sobotu oficiálně oslavili narozeniny krále Karla III., ačkoliv mu 77 let bude až v listopadu. Akce nazvaná Trooping the Colour se však tradičně koná v červnu. O jejím letošním průběhu informovala BBC.
Americkým státem Minnesota otřásá šokující kriminální případ. Dva lidé byli zastřeleni a další dva postřeleni neznámým pachatelem. Jednou z obětí a jedním ze zraněných jsou státní zákonodárci. O případu informovala zpravodajská stanice CNN.
Nejen Američany, ale také Brity a Francouze varoval Teherán v souvislosti s probíhajícím konfliktem na Blízkém východě. Íránci tvrdí, jsou připraveni k útokům na zahraniční vojenské základny v regionu. Írán zároveň potvrdil, že v hlavním městě přišlo o život nejméně 60 lidí. Podle izraelské armády je po smrti devět jaderných vědců a expertů.
Írán v sobotu vzkázal světu a především Izraelcům a také Američanům, že bude pokračovat v odvetných útocích. Podle slov íránských činitelů jsou ohroženy i americké vojenské základny na Blízkém východě. Hrozí tak jeden z nejhorších možných scénářů konfliktu.
Nejméně dva mrtvé si v Izraeli vyžádaly íránské odvetné údery po předchozím izraelském útoku na Írán. Izraelské letouny mezitím pokračují v útocích na cíle v Íránu. Zatímco Izraelci nechávají své mezinárodní letiště mimo provoz, sousední Jordánsko již otevřelo vlastní vzdušný prostor.
Švédsko vyzývá Evropskou unii k zásadnímu zpřísnění pravidel pro prodej a distribuci pyrotechniky. Tamní vláda totiž varuje, že organizovaný zločin čím dál častěji využívá ohňostroje jako zbraň.
Napětí mezi Íránem a Izraelem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránská státní média oznámila, že Teherán zahájil masivní raketový útok na izraelské území. Podle oficiální íránské agentury IRNA byly na Izrael vystřeleny „stovky různých balistických raket“ v rámci toho, co Írán označil za „rozhodující odpověď“ na páteční izraelské údery na íránské cíle. „Operace rozhodné odpovědi na barbarský útok sionistického režimu byla právě zahájena,“ uvedla IRNA.
V Íránu byly hlášeny další výbuchy, které podle tamních médií souvisejí s pokračujícími izraelskými útoky na íránská vojenská a jaderná zařízení. K sérii explozí došlo více než 12 hodin poté, co Izrael zahájil rozsáhlou vojenskou operaci proti Islámské republice.
Z trosek tragického letu Air India AI171, který se zřítil v indickém Ahmedabádu, vyvázl živý pouze jeden člověk – britský občan Vishwashkumar Ramesh. Co ale obnáší přežít katastrofu, která si vyžádala stovky životů? Podle odbornice na krizovou psychologii může jít o hluboce traumatizující zkušenost s dlouhodobými důsledky.
Izraelské letecké útoky na území Íránu pokračují, přičemž cílem jsou podle státních íránských médií několikanásobné lokality včetně strategicky významných oblastí, píše CNN.
V noci na pátek došlo k bezprecedentnímu vývoji v napjaté situaci na Blízkém východě. Izrael podnikl rozsáhlý vojenský útok na Írán, který podle izraelských představitelů zasáhl desítky cílů napříč celou zemí. Hlavním terčem se staly klíčové části íránského jaderného programu, dlouhodosahové raketové kapacity a elitní velení ozbrojených sil. Jde o největší izraelskou vojenskou operaci vůči Íránu v historii.
Čtvrteční nehodu letadla Air India na lince do Londýna podle dřívějších informací nepřežil nikdo z cestujících. V posledních desítkách minut se však objevila informace o údajném přeživším. Brit se nachází v nemocnici, ale je při vědomí. Dokonce poskytl krátké vyjádření.
V západoindickém městě Ahmedabád došlo k leteckému neštěstí. Krátce po startu se zřítilo letadlo společnosti Air India směřující do Londýna. Podle informací BBC bylo na palubě 242 lidí. Letadlo se zřítilo do ubytovacího zařízení pro lékaře v hustě obydlené čtvrti Meghani Nagar jen několik desítek sekund po startu. Nehodu letadla nikdo nepřežil, vzhledem k tomu, že letoun spadl do obydlení oblasti, se navíc očekává, že počet mrtvých bude vyšší než počet cestujících. Havárie představuje první pád letounu typu Boeing 787 Dreamliner od jeho zavedení do provozu před 14 lety.
Ve Spojených státech pokračují bouřlivé protesty namířené proti imigrační politice a federálním zásahům. Situace se vyhrotila ve více městech, přičemž úřady přistupují k rázným opatřením. V několika případech již bylo vyhlášeno nezákonné shromáždění, nasazeny byly i jednotky Národní gardy a do Los Angeles se chystají dorazit mariňáci.
Významní ruští propagandisté z tzv. Z-blogosféry, tedy prominentní proruští blogeři působící na Telegramu, ostře kritizují ruské ministerstvo obrany kvůli nočním úderům z 6. června, které Moskva prezentovala jako odplatu za mimořádně úspěšný ukrajinský útok na strategická letiště z 1. června. Podle těchto komentátorů ale šlo pouze o „rutinní“ bombardování, které ani zdaleka neodpovídá rozsahu škod způsobených operací „Pavučina“.
V části centra Los Angeles aktuálně platí noční zákaz vycházení, který začal platit v úterý večer. Policie uvedla, že přistoupila k hromadnému zatýkání demonstrantů, kteří porušili zákaz shromažďování. Podobné protesty se konají i v dalších městech po celých Spojených státech, přičemž Texas oznámil nasazení Národní gardy.
V rakouském městě Štýrský Hradec došlo v úterý ráno k tragické střelbě na střední škole. Podle místní policie si útok vyžádal deset životů, mezi oběťmi je nejméně sedm studentů, jeden dospělý a útočník sám. Policie uvedla, že škola byla evakuována a situace je nyní pod kontrolou.
Ruská armáda v noci na dnešek provedla rozsáhlý vzdušný útok na Ukrajinu, který podle ukrajinského letectva představuje dosud největší noční bombardování od začátku války v únoru 2022. Terčem útoků se staly především centrální a západní části Ukrajiny, tedy regiony, které byly dosud relativně ušetřeny pravidelných útoků. Tato eskalace vyvolala vážné obavy i v sousedních zemích — Polsko a další spojenci NATO v reakci na situaci okamžitě aktivovali své vzdušné síly.
Velká Británie zvažuje rozšíření zákonného rámce pohřebnictví o nové, ekologičtější metody nakládání s lidskými ostatky. Podle návrhu právní komise (Law Commission) by mohlo být v budoucnu legálně umožněno využití takzvané vodní kremace a lidského kompostování jako alternativy k tradičním pohřbům a spalování.
Vyšetřování jednoho z nejsledovanějších případů zmizení dítěte v novodobé historii zřejmě vstoupilo do nové fáze. Jihoafrický soukromý detektiv Danie Krugel, který v roce 2007 úzce spolupracoval s rodinou McCannových, je přesvědčen, že německá policie během nedávného pátrání u portugalského letoviska Praia da Luz nalezla důležité stopy. Podle něj by mohlo jít o zásadní zlom ve více než osmnáct let trvajícím případu.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
České rychlobruslení prožívá na zimní olympiádě 2026 moment, který se nesmazatelně zapíše do historie. Zatímco legenda Martina Sáblíková se po své šesté účasti pod pěti kruhy a zisku sedmi medailí s aktivní kariérou loučí, na ledovém oválu se zrodil její nástupce. Devatenáctiletý Metoděj Jílek potvrdil roli korunního prince tohoto sportu a po stříbru z úvodního startu si na nejdelší, desetikilometrové trati dojel pro suverénní zlatou medaili.
Zdroj: Libor Novák
Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.
