V Česku bylo loni zadrženo 9 036 nepravých bankovek a mincí, tedy o téměř 55 procent více než v loňském roce. Informovala o tom Česká národní banka (ČNB). Nejčastěji šlo o napodobeniny různých měn. Zadrženo bylo také 429 padělaných českých bankovek a 208 padělaných mincí.
Premiér Petr Fiala (ODS) by si v zájmu českých občanů přál, aby dnešní jmenování Aleše Michla guvernérem České národní banky neznamenalo změnu cíle banky v podobě cenové stability. Sdělil to ČTK. Předseda vlády věří, že centrální banka podnikne všechny kroky k tomu, aby inflace v Česku začala postupně klesat.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na 4,5 procenta. Důvodem je rostoucí inflace a s tím spojená snaha centrální banky tlumit inflační očekávání, tedy že inflace nadále rychle poroste. Základní úroková sazba je tak nejvyšší od počátku roku 2002.
Česká národní banka dnes zpřísnila s platností od dubna 2022 limity pro poskytování hypoték. Poměr výše hypotečního úvěru a hodnoty zastavené nemovitosti (LTV) snížila na 80 procent z předchozích 90 procent. Zároveň obnovila další příjmové limity pro poskytování hypoték.
Pro dnešní rozhodnutí bankovní rady ČNB zvýšit základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu hlasovali čtyři její členové. Jeden z členů rady hlasoval pro zvýšení základní úrokové sazby dokonce o 0,5 procentního bodu. Dva členové pak hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny.
Brno – Devizové intervence by měla Česká národní banka (ČNB) udržovat co nejdéle. Myslí si to Pavel Juříček, majitel firmy Brano Group, která vyrábí autodíly a příslušenství. ČNB zavedla devizové intervence v listopadu 2013. Oslabením české měny k 27 korunám za euro se snažila bojovat proti deflaci, tedy poklesu cenové hladiny.
4. června 2026 21:57
4. června 2026 20:44
4. června 2026 19:41
4. června 2026 18:38
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Zdroj: Jiří Hrubý
Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).
