Dvě zcela konkrétní skupiny lidí zmínil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), když přišla řeč na důchody. Zatímco jedněm se mají penze dále zvyšovat, těm druhým chce stát na peníze sáhnout. Důvod souvisí s minulostí starou přinejmenším 35 let.
Růst platů v politice je velkým tématem posledních dní. Příslušný návrh od ministerstva práce a sociálních věcí už je na stole, přičemž úřad deklaruje, že se musí řídit rozhodnutím Ústavního soudu. Podle členů vlády ale ještě není všem dnům konec, úpravy jsou stále možné.
Vlnu nevole u české veřejnosti vzbudila informace, že platy politiků od ledna opět stoupnou. Vláda sice od návrhu nedává zcela ruce pryč, ale snaží si je nad ním umýt. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) totiž výdělky porostou kvůli letošnímu rozhodnutí ústavních soudců.
Vybrané klíčové IT projekty na Ministerstvu práce a sociálních věcí (MPSV) nebyly ani po deseti letech k letošnímu únoru dokončeny. Občané sice mohou v některých případech komunikovat s Úřadem práce nebo Českou správou sociálního zabezpečení elektronicky, úředníci však musí data ručně přepisovat, kopírovat a tisknout.
Minimální mzda, která by příští rok měla být na úrovni 42,2 % průměrné mzdy, by podle nejnovější predikce měla od ledna stoupnout na 20 600 korun. V dalším roce by pak vzrostla na 22 100 korun. Vyplývá to z návrhu ministerstva práce a sociálních věcí, které jej předkládá do meziresortního připomínkového řízení.
Ministerstvo práce dokončilo návrh zákona týkající se reformy penzí, který představuje důležité změny v systému penzijního zabezpečení. Tento návrh upravuje několik klíčových aspektů, včetně růstu důchodového věku v závislosti na očekávané délce života, stanovení minimálního důchodu na úrovni 20 procent průměrné mzdy a možnosti dřívějšího odchodu do penze pro osoby vykonávající náročné profese.
Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka dnes na tiskové konferenci představil revizi systému sociálních dávek. Největší systémová změna za posledních desítky let by měla zjednodušit přesněji cílit sociální dávky občanům.
Lidovci v pátek podrželi svého předsedu Mariana Jurečku (KDU-ČSL) v čele strany i ve funkci ministra práce a sociálních věcí. Ve hře bylo také dřívější konání stranického sjezdu, ale i ten se nakonec uskuteční v původním říjnovém termínu. Jurečka se dostal pod tlak zejména kvůli večírku na ministerstvu během tragické prosincové střelby na Filozofické fakultě UK.
Webové stránky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), včetně portálu Jenda pro vyřizování dávek, se dnes staly terčem kyberútoku. Ten způsobil výpadky služeb úřadu. O útoku informovalo ministerstvo na své síti X. Úřad oznámil útok kolem 8:00, a i před 10:00 byly stránky stále postiženy výpadky.
Minimální mzda od ledna 2024 vzroste o 1600 korun na 18 900 korun, vyplývá z vládního nařízení vypracovaného ministerstvem práce a sociálních věcí. Podle předlohy poroste také několik úrovní zaručené mzdy v 1., 2., 3. a 8. skupině prací. Polepšit by si mělo asi půldruhého milionu zaměstnanců. Vláda bude návrh definitivně schvalovat příští týden.
Novelu zákoníku práce, která zavádí valorizační mechanismus minimální mzdy, posílá MPSV do meziresortního připomínkového řízení. Zákon bude stanovovat jasná a předvídatelná pravidla pro výpočet i aktualizaci minimální mzdy. Tu bude pro příslušný kalendářní rok MPSV vyhlašovat sdělením vždy do 30. září předcházejícího kalendářního roku. Výše bude vycházet ze zákonných parametrů. Plní se tak jeden z bodů programového prohlášení vlády.
Průměrná česká domácnost čelila mezi červnem 2021 a 2023 nárůstu cen energií ve výši 61,5 procenta. Nejvíce zasaženou skupinou byli penzisté a také neúplné či nízkopříjmové rodiny. Nejvyšší absolutní ztrátě disponibilního příjmu čelili vlastníci domů. Při zohlednění čistého příjmu různých socio-ekonomických skupin průměrná domácnost ztratila 5,6 % svého čistého příjmu.
V srpnu minulého roku byl spuštěn jednorázový příspěvek ve výši 5 tisíc korun na podporu rodin s dětmi v období inflace a zvyšujících se cen energií a životních nákladů. Dosud bylo vyplaceno přibližně 6,9 miliardy korun. Podle průzkumu společnosti PAQ Research pro Ministerstvo práce a sociálních věcí byl příspěvek ve většině případů využit na nákup školních pomůcek pro děti nebo na financování jejich volnočasových aktivit. Rodiče, jejichž děti se narodily do konce minulého roku, mohou požádat o tento příspěvek nejpozději do 1. července 2023.
Ministerstvo práce a sociálních věcí prověří téměř 33.000 žádostí o výchovné ve výši 500 Kč, z nichž asi 75 procent podali muži. Ministerstvo prověří, zda jsou všechny žádosti oprávněné, řekl dnes novinářům ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Zaznamenal případy, kdy se lidé prokazatelně většinovou dobu o výchovu dítěte nestarali, a přesto žádost podali.
Živnostníci, drobní zaměstnavatelé i firmy, které mají dluhy na sociálních odvodech, by mohli letos od začátku července do konce listopadu dostat šanci na jejich snadnější srovnání. Při splacení dlužného pojistného by jim sociální správa odpustila penále a exekuční náklady. Úhrada by byla možná i ve splátkách. Nový zákon s obdobou milostivého léta připravilo ministerstvo práce. Normu se chystá ve středu projednat vláda.
Příjemců příspěvku na bydlení loni přibylo. V prosinci úřady práce vyplatily 228.000 těchto dávek, meziročně o 48 procent víc. Průměrná domácnost dostala 4777 korun. Stát minulý rok na příspěvky vydal celkem 8,56 miliardy korun, což je téměř o dvě miliardy víc než předloni. Vyplývá to ze zpráv o vyplácení dávek a z údajů, které dnes na svém webu zveřejnilo ministerstvo práce.
Uprchlíci by nově mohli v nouzovém ubytování v ubytovnách či penzionech bezplatně bydlet nejvýš 150 dnů. Po pěti měsících by si měli pobyt buď dál hradit sami, nebo by se museli přestěhovat. Na byt by pak stát mohl začít vyplácet nový příplatek. V další novele zákona "lex Ukrajina" to navrhuje ministerstvo práce. Podle něj by změny měly platit od dubna.
Státní příspěvek pro klokánky a podobná zařízení pro okamžitou pomoc dětem (ZDVOP) by se mohl od ledna zvýšit o deset procent. Místo 36.000 korun by tak na dítě na měsíc činil 39.600 korun. Zvednout o deset procent by se mohla i částka pro organizace na podporu a doprovázení pěstounských rodin z nynějších 54.000 na 59.400 korun.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) nemá přehled o tom, jak státní a evropské dotace pomáhají rodinám, sleduje jen počet rodin, ke kterým peníze míří, nikoli konkrétní přínos. V tiskové zprávě to dnes uvedl Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který kontroloval rozdělení devíti miliard korun mezi roky 2018 a 2020. Vyjádření ministerstva ČTK zjišťuje.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) připravuje cenové mapy nájmů. Zhruba za rok je využijí města a obce, které trápí tzv. obchod s chudobou. Cílem cenových map je pomoci určit odpovídající nájemné. Novinářům to dnes v Ústí nad Labem řekl ředitel odboru sociální integrace MPSV David Beňák. Zúčastnil se jednání se starosty.
Ministerstvo práce a sociálních věcí poslalo do zkráceného připomínkového řízení návrh nařízení vlády, které by pro firmy spustilo možnost v případě nedostatku plynu čerpat státní příspěvek na zaměstnance. O takzvaném kurzarbeitu budou dnes zástupci odborů a zaměstnavatelů jednat s ministry na zasedání tripartity.
Životní a existenční minimum navrhuje ministerstvo práce a sociálních věcí od ledna zvýšit o 5,2 procenta. U jednotlivce tak má životní minimum stoupnout o 240 korun ze 4620 korun, existenční minimum pak zřejmě vzroste o 150 korun z 2980 korun. Vyplývá to z návrhu nařízení vlády, které poslalo ministerstvo do připomínkového řízení.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navrhlo zvýšit od ledna maximální úhrady v sociální péči za ubytování, stravu a další služby. Reaguje tak na růst provozních nákladů poskytovatelů služeb vyvolaný současnou inflací, kvůli které se také valorizují důchody. ČTK to dnes sdělila mluvčí MPSV Eva Davidová, na chystanou úpravu úhradové vyhlášky upozornil Český rozhlas Radiožurnál (ČRo).
30. března 2025 21:47
30. března 2025 20:08
Českou hereckou obec zasáhla smutná zpráva. Ve věku 83 let zemřel Jiří Havel, který se v poslední době potýkal s nemocí. Havel byl publiku známý z divadla, televize i dabingu.
Zdroj: Jan Hrabě
Česká republika čelí významnému nárůstu počtu případů virové hepatitidy A, známé jako infekční žloutenka či nemoc špinavých rukou. Podle údajů Státního zdravotního ústavu bylo do 28. března 2025 zaznamenáno již 320 případů této nemoci. Tento alarmující trend navazuje na loňský rok, kdy bylo v zemi evidováno 636 nakažených, přičemž dva lidé nákaze podlehli. Vývoj naznačuje, že se infekce šíří napříč celou republikou a podle dat Evropského centra pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) je patrný nárůst i v dalších zemích světa.
