Německo se po pádu Sovětského svazu a konci studené války rozhodlo zrušit veřejné kryty, nyní ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu postoj přehodnocuje. Formálně má 83milionové Německo v bunkrech místo pro necelých 500.000 lidí, země proto v ochraně civilistů spoléhá především na stanice metra, podzemní parkoviště či sklepení.
V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) kolem 6000 standardních protiatomových krytů, které pojmou zhruba čtvrt milionu lidí. Jako kryty by v případě potřeby mohly sloužit i podzemní prostory v budovách nebo pražské metro či Strahovský tunel. Fiala to dnes uvedl ve Sněmovně při interpelacích.
Od roku 1945 žije lidstvo ve stínu atomových zbraní a totálního vyhlazení veškerého života na planetě. A často k tomu skutečně stačilo málo: jen drobná porucha nebo hloupost jedince mohla vést ke konci světa. Naštěstí zodpovědní lidé dokázali udržet nervy na uzdě a katastrofě zabránit.
Praha - Na Černém Mostě v Praze se dnes propadl strop protiatomového krytu. Městská policie na místo preventivně vyslala psovody. Nakonec se ukázalo, že uvnitř nikdo nebyl.
9:36
Bude to v červenci přesně rok, co Mirai Navrátil skončil se zlomenou čelistí. Až nyní je celý případ možné považovat za definitivně uzavřený. Podle dostupných informací došlo mezi oběma aktéry k mimosoudnímu vyrovnání.
Zdroj: Dan Šrámek
Páteční blackout v Česku způsobila technická závada, uvedl premiér Petr Fiala (ODS) po jednání Ústředního krizového štábu. Podle jeho slov se přepokládá, že ještě dnes budou obnoveny dodávky elektrické energie ve všech zasažených místech.
