Německo se po pádu Sovětského svazu a konci studené války rozhodlo zrušit veřejné kryty, nyní ale kvůli ruské invazi na Ukrajinu postoj přehodnocuje. Formálně má 83milionové Německo v bunkrech místo pro necelých 500.000 lidí, země proto v ochraně civilistů spoléhá především na stanice metra, podzemní parkoviště či sklepení.
V Česku je podle premiéra Petra Fialy (ODS) kolem 6000 standardních protiatomových krytů, které pojmou zhruba čtvrt milionu lidí. Jako kryty by v případě potřeby mohly sloužit i podzemní prostory v budovách nebo pražské metro či Strahovský tunel. Fiala to dnes uvedl ve Sněmovně při interpelacích.
Od roku 1945 žije lidstvo ve stínu atomových zbraní a totálního vyhlazení veškerého života na planetě. A často k tomu skutečně stačilo málo: jen drobná porucha nebo hloupost jedince mohla vést ke konci světa. Naštěstí zodpovědní lidé dokázali udržet nervy na uzdě a katastrofě zabránit.
Praha - Na Černém Mostě v Praze se dnes propadl strop protiatomového krytu. Městská policie na místo preventivně vyslala psovody. Nakonec se ukázalo, že uvnitř nikdo nebyl.
2. května 2024 21:51
2. května 2024 21:08
2. května 2024 20:24
2. května 2024 19:56
2. května 2024 18:59
Kromě bojů na frontě se válka na Ukrajině rozšířila i do strategických oblastí, jako jsou rafinerie, které jsou klíčové pro zásobování Ruska palivy. Ukrajinci k těmto nelehkým akcím využívají dronů, které poškodily některé z těchto rafinerií natolik, že jejich produkce ropy byla omezena. To způsobilo růst cen a nedostatek paliva v celém Rusku.
Zdroj: Radek Novotný
Kandidát na ministra pro vědu, výzkum a inovace Pavel Tuleja (TOP 09) se v pátek rozhodl vzdát nominace do funkce. Ve vládě měl nahradit poslankyni Helenu Langšádlovou, jejíž demisi již přijal prezident Petr Pavel.
