"V důsledku mírové dividendy z 90. let po konci studené války se nepokračovalo v koncepci výstavby veřejných krytů," řekla ČTK mluvčí německého ministerstva vnitra. Zlomem v civilní ochraně pak byl rok 2007. "Po společném rozhodnutí spolkové vlády a spolkových zemí byla v roce 2007 funkční údržba krytů zastavena," dodala. Civilní kryty v Německu, které byly v soukromém vlastnictví či majetku obcí, tak rychle našly novou funkci a ze systémů ochrany obyvatel byly vyřazeny. Další rušení krytů ministryně vnitra Nancy Faeserová kvůli ruské invazi na Ukrajinu zastavila.

Nynější vpád ruské armády na Ukrajinu, který nařídil šéf Kremlu Vladimir Putin, Německo šokoval a zastihl ho nepřipravené. Berlín, který dlouhá desetiletí sázel na úzkou spolupráci s Moskvou, musel zásadně přehodnotit svou východní a bezpečnostní politiku. Vláda kancléře Olafa Scholze se rozhodla dodávat zbraně napadené Ukrajině, výrazně navýšit výdaje na obranu a také se věnovat otázce ochrany civilistů během války. Toto téma se stalo aktuální i kvůli tomu, že z Ruska se ozývají výhrůžky jadernými zbraněmi.

Pod tlakem válečných hrozeb vláda společně s regiony spustila revizi dosud existujících krytů. "Z původních 2000 veřejných krytů zůstalo do současnosti 599 zařízení, která jsou formálně určena k civilní ochraně," vysvětlil ČTK Thorsten Grützner ze Spolkové agentury pro nemovitosti (BIMA). Doplnil, že u dalších bývalých krytů již nelze předpokládat jejich ochranné využití, protože jejich údržba byla před lety ukončena.

Téma krytů se dostalo i na půdu Spolkového sněmu, kterému ministerstvo vnitra sdělilo, že 599 veřejných krytů nabízí ochranu jen pro 487.598 lidí. Funkční kryty se navíc nacházejí jen v jižní části Německa, především v Bádensku-Württembersku a Bavorsku, kde je 220, respektive 156 takových objektů. V Braniborsku, Meklenbursku-Předním Pomořansku, Sasku, Sasku-Anhaltsku a Durynsku, tedy na území někdejší Německé demokratické republiky (NDR), není kryt civilní ochrany vůbec žádný.

Kvůli nedostupnosti či neexistenci veřejných krytů tak Německo spoléhá na podzemní stavby, kam by se obyvatelstvo v případě útoku mohlo uchýlit. Podle Grütznera má Německo po celém území řadu objektů s pevnou stavební konstrukcí, o které se může civilní ochrana opřít. "Tyto objekty mohou za určitých podmínek nabídnout významnou ochranu před válečnými zbraněmi," řekl. "Jedná se především o stanice metra, podzemní garáže a také sklepení," uvedl.

Díky tomu, že tyto stavby jsou pod povrchem země, jsou k možné civilní ochraně předurčené. "Poskytují dobrou základní ochranu před tlakovou vlnou, proti vyvrženým a padajícím troskám a úlomkům a za určitých podmínek i proti radioaktivnímu záření," řekl Grützner. Poznamenal, že účinek takové ochrany se zvyšuje tím, čím pevnější stavební materiál byl použit a čím tlustší vrstva zeminy je nad podzemními objekty.

"Významnou ochranu proti válečným útokům mohou ale v případě nouze poskytnout i nadzemní schodiště či nadzemní místnosti bez oken a prosklení," dodal.

To, jak přesně bude Německo v ochraně civilistů postupovat, rozhodne vláda s regiony až po revizi krytů, která ještě neskončila. Vládní Zelení ale již nyní hovoří o potřebě reformy celého systému civilní ochrany, jehož pevnou součástí by vedle oficiálních krytů byly i stanice metra, garáže, sklepy a další podzemní objekty.

Zelení také chtějí, aby Německo mělo dostatečné kapacity pro nouzové ubytování obyvatel a jejich zásobování nejen potravinami, ale také zdravotnickým materiálem či technikou. Mezi návrhy je i vybudování dalších nouzových studní, aby lidé měli přístup k pitné vodě. "Putinova útočná válka na Ukrajině nám děsivým způsobem ukázala, že dosavadní mírového uspořádání Evropy již neplatí," zdůvodnil potřebu reformy civilní ochrany spolupředseda Zelených Omid Nouripour.