Ruská armáda přeskupuje a posiluje své jednotky, nejaktivnější je ve směru na města Doněck a Slobožanske na východě Ukrajiny, uvedl dnes generální štáb ukrajinské armády. Rusové rovněž dál částečně blokují město Charkov a ostřelují ho dělostřelectvem. Informace zveřejňované ukrajinským generálním štábem nelze nezávisle ověřit, stejně jako informace poskytované ruským velením.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že ruské a proruské jednotky vyčistily celou městskou oblast přístavu Mariupol od ukrajinských sil a zablokovaly zbývající ukrajinské bojovníky v rozsáhlém areálu tamních oceláren Azovstal.
Na Ukrajině bylo pro dnešek dojednáno devět humanitárních koridorů, které mají sloužit k evakuaci civilistů, mimo jiné i těch, kteří se budou snažit dostat osobními auty z obléhaného města Mariupol. Informovala o tom ukrajinská vicepremiérka Iryna Vereščuková.
Ruská invaze na Ukrajinu ohrozila železniční spojení Číny s Evropou, protože většina tras vede přes Rusko. Vyvolala také vážné otázky ohledně osudu čínského celosvětového infrastrukturního projektu nové Hedvábné stezky, napsala na svém webu zpravodajská společnost Voice of America (VOA).
Speciální síly britské armády poprvé od začátku ruské invaze prováděly výcvik jednotek na Ukrajině. Britskému listu The Times to sdělili ukrajinští důstojníci. Výcvikem údajně v posledních dvou týdnech prošly dva prapory ukrajinských ozbrojených sil, jeden umístěný v Kyjevě a druhý v jeho okolí.
Od zahájení ruské invaze na Ukrajinu na konci února zahynulo v zemi již 200 dětí, informovala dnes ukrajinská generální prokuratura. Dalších více než 360 jich ve válce utrpělo zranění. Pět dětí bylo zraněno a dvě zemřely - včetně sedmiměsíčního miminka - při pátečním ruském náletu na Charkov, dodala podle americké CNN prokuratura.
Rusko formálně varovalo USA a další západní státy, že jejich dodávky zbraní na Ukrajinu podněcují tamní konflikt a mohly by přinést "nepředvídatelné důsledky". Moskva to tento týden uvedla v diplomatické nótě, kterou zaslala mimo jiné americkému ministerstvu zahraničí, napsala americká média, jež získala k dokumentu přístup. Varování v pátek potvrdila i ruská diplomacie.
Všechny státy by se měly připravit na možnost, že by ruský prezident Vladimir Putin mohl použít na Ukrajině taktické jaderné zbraně, řekl v prozatím zveřejněných úryvcích z rozhovoru s televizí CNN ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Moskva potvrdila noční raketový útok na okraji Kyjeva a pohrozila dalšími údery na cíle v ukrajinské metropoli. Tvrdí také, že ruské rakety zlikvidovaly 30 polských žoldnéřů v Charkovské oblasti. Ukrajinský generální štáb naopak informoval, že ukrajinské síly překazily pokusy ruských jednotek ovládnout města Popasna a Rubižne v Luhanské oblasti na východě země. V tomto regionu a v sousední Doněcké oblasti za posledních 24 hodin ukrajinské oddíly odrazily osm ruských útoků. Informace poskytované bojujícími stranami nelze nezávisle ověřit.
V Kyjevské oblasti už bylo po stažení ruských sil objeveno více než 900 těl civilistů. Drtivá většina z nich byla zastřelena, uvedl dnes policejní šéf oblasti Andrij Něbytov. Potvrzený počet mrtvých je zhruba dvojnásobný oproti bilanci, kterou úřady oznámily před téměř dvěma týdny. Ve středu hovořily o více než 720 zabitých civilistech a 200 pohřešovaných v Kyjevské oblasti.
Od začátku nynější války na Ukrajině už ze země uteklo přes pět milionů lidí, oznámil dnes úřad Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Naprostou většinu tvoří Ukrajinci, zemi napadenou 24. února Ruskem ale opustilo i 215.000 cizinců, informovala AFP.
Sedm civilistů zemřelo a dalších 27 utrpělo zranění, když ruské jednotky v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny střílely na autobusy, které vezly lidi prchající před válkou do bezpečnějších míst. Dnes o tom podle agentury AFP informovala ukrajinská generální prokuratura. Případ se stal ve čtvrtek.
Situaci v Mariupolu, který se na východě Ukrajiny nachází v ruském obklíčení, dnes označil za kritickou velitel ukrajinské 36. brigády námořní pěchoty Serhij Volyna, jehož vojáci město brání. Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že ruské síly ovládly mariupolskou Iljičovu ocelárnu, což však ukrajinská strana zatím nepotvrdila.
Ukrajinské hlavní město Kyjev je nyní polomrtvým městem, do kterého se pomalu vrací život. Funguje v něm pouze základní infrastruktura a obchody. Panují tam stále velmi přísná bezpečnostní opatření a hlavní třídu lemují zátarasy a barikády. Novinářům to dnes po své návštěvě Ukrajiny řekli čeští senátoři, kteří zemi ve čtvrtek společně s polskými kolegy navštívili.
Zničení raketového křižníku Moskva, který byl vlajkovou lodí ruské Černomořské flotily, považují odborníci za tvrdou ránu pro prezidenta Vladimira Putina a za propagandistické vítězství Ukrajiny. Britský list The Guardian označil Moskvu za pýchu ruského námořnictva a nejprestižnější plavidlo nasazené ve válce s Ukrajinou.
Hlavní město Francie je sice tisíce kilometrů vzdálené od bojišť východní Ukrajiny, výsledky francouzských voleb přesto mohou mít dopad i na dění na Ukrajině. Krajně pravicová prezidentská kandidátka Marine Le Penová má blízké vztahy s Ruskem a chce oslabit Evropskou unii a NATO, což by mohlo podkopat západní snahy zastavit ruský útok na Ukrajinu. Le Penová se snaží sesadit centristu Emmanuela Macrona, který má v průzkumech před druhým kolem voleb 24. dubna jen mírný náskok. Agentura AP shrnuje, jak by francouzské volby mohly ovlivnit válku na Ukrajině.
Na Ukrajině jsou ohroženy životy přibližně 2,7 milionu lidí se zdravotním postižením. Podle agentury Reuters to sdělil Výbor OSN pro práva osob se zdravotním postižením. Ten se odvolává na hlášení, že mnoho takových obyvatel země uvázlo nebo zůstalo opuštěno ve svých domovech, pečovatelských centrech či sirotčincích. Nemají prostředky na pokrytí základních potřeb ani léky.
Rusko mělo v úmyslu zahájit invazi na Ukrajinu už 22. února a ukrajinské úřady se na útok připravovaly, řekl stanici BBC šéf ukrajinské bezpečnostní rady Oleksij Danilov. Překvapením podle něj bylo, že ruské jednotky vtrhly do jeho vlasti rovněž z běloruského území. Hlavním cílem Moskvy bylo fyzicky odstranit prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedl také Danilov.
Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď řekl v rozhovoru pro americký list The New York Times (NYT), že ruský prezident Vladimir Putin je srovnatelný s vůdcem nacistického Německa Adolfem Hitlerem.
Z ukrajinské metropole Kyjeva byly v noci na dnešek hlášeny mohutné exploze. Informovala o tom agentura Reuters a stanice BBC s odvoláním na místní média a svědky.
Ruské ministerstvo obrany dnes v 50. den invaze na Ukrajinu přiznalo potopení vlajkové lodi své Černomořské flotily, křižníku Moskva. Podle ministerstva na palubě vybuchla munice. Ukrajinská armáda ale tvrdí, že explozi způsobil její raketový útok. Tvrzení obou stran nelze nezávisle ověřit.
Ruský křižník Moskva se potopil. S odvoláním na ruské ministerstvo obrany o tom dnes informovaly tiskové agentury TASS a RIA Novosti. Vlajková loď Černomořské flotily se účastnila invaze na Ukrajinu. Ukrajinské úřady už dříve prohlásily, že plavidlo zasáhly a poškodily ukrajinské protilodní střely Neptun.
Ukrajinský parlament dnes schválil usnesení, v němž označil počínání ruské armády na Ukrajině za genocidu a vyzval parlamenty, vlády a organizace ve světě, aby učinily totéž. Parlament to oznámil na sociální síti telegram.
14. února 2026 21:57
14. února 2026 20:49
14. února 2026 19:33
14. února 2026 18:19
14. února 2026 17:08
14. února 2026 16:00
14. února 2026 15:21
14. února 2026 13:47
14. února 2026 12:34
14. února 2026 11:23
14. února 2026 10:12
14. února 2026 8:59
14. února 2026 4:00
13. února 2026 21:49
13. února 2026 20:04
13. února 2026 18:55
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Zdroj: David Holub
První letošní výzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), realizovaný na přelomu ledna a února 2026, nabízí detailní pohled na to, jak čeští občané vnímají své politické představitele. Nejdůvěryhodnější postavou české politické scény zůstává prezident Petr Pavel, kterému věří 62 procent dotázaných. Jako jediný politik v šetření oslovuje téměř dvě třetiny veřejnosti a dosahuje kladného indexu důvěry ve výši +28.
