Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Německá ekonomika nemá dobré vyhlídky: Export klesá, brexit znejistil podnikatele

Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Ekonomický propad, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Berlín - Spolkový statistický úřad dnes potvrdil předběžné údaje o německém HDP. To ve třetím čtvrtletí stouplo o 0,2 procenta proti předchozím třem měsícům. Tempo růstu tak zpomalilo na polovinu z 0,4 procenta ve druhém kvartálu. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá řada českých firem.

Za zpomalením hospodářského růstu stojí podle agentury DPA pokles exportu a nejistota v podnikatelském sektoru vyvolaná brexitem. Ekonomiku ve třetím čtvrtletí podpořila hlavně domácí poptávka, v růstu pokračovaly výdaje domácností i státu.

Domácí spotřeba již dříve vystřídala export na pozici hlavního motoru německého hospodářství. Spotřebu domácností podporují příznivé podmínky na trhu práce a nízké úrokové sazby, státní výdaje tlačí vzhůru například uprchlická krize.

Loni německá ekonomika vzrostla o 1,7 procenta. Růst tak mírně zrychlil z předloňských 1,6 procenta a dosáhl nejprudšího tempa za poslední čtyři roky. Německá vláda v říjnu zvýšila odhad letošního růstu ekonomiky na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,7 procenta.

Témata:  Německo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.