Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pokles německého průmyslu byl v březnu mírnější

Průmysl
Průmysl
Foto: Pixmac

Berlín - Spolkové ministerstvo hospodářství dnes oznámilo, že průmyslová výroba v Německu v březnu klesla o 0,4 procenta, zatímco v únoru se o 1,8 procenta zvýšila. Důvodem je především propad v energetickém sektoru.

Pokles produkce byl ale mírnější, než očekávali analytici. Ti podle průzkumu agentury Reuters v průměru počítali s propadem o 0,6 procenta. Za celé první čtvrtletí se výroba zvýšila o 1,4 procenta.

Produkce v energetickém sektoru klesla o 2,5 procenta. Produkce zpracovatelského sektoru se snížila o 0,5 procenta, zatímco stavebnictví vykázalo nárůst o 1,5 procenta.

Loni se HDP Německa zvýšilo o 1,9 procenta, nejprudším tempem za pět let.  Německá vláda v dubnu zvýšila odhad letošního růstu ekonomiky na 1,5 procenta z dříve předpokládaných 1,4 procenta. Odhad růstu na příští rok ponechala beze změny na 1,6 procenta. Německá ekonomika je největší v Evropě a je na ní závislá i řada českých podniků. 

Témata:  Německo ekonomika průmysl

Související

Aktuálně se děje

22. března 2026 12:20

Trumpovy hrozby a íránská odveta. Řidičům mohou znovu stoupnout náklady

Válka v Perském zálivu se dále dramatizuje. Americký prezident Donald Trump dnes dal Teheránu 48hodinové ultimátům, aby ten otevřel Hormuzský průliv. Pokud tak neučiní, Trump hrozí, že vymaže z povrchu zemského v prvé řadě „největší íránskou elektrárnu“. Tou je jediná jaderná elektrárna v zemi, ta v Búšehru. Trump slibuje zničit i další elektrárny v Íránu. Teherán má na otevření Hormuzského průlivu a odvrácení hrozby čas do úterý krátce po půlnoci středoevropského času.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Americký dolar

Těžké ráno pro Evropu. Nafta i plyn zdražují, některé měny slábnou

Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.