reklama

"Jsme bytostně přesvědčeni, že správa hmotných rezerv je spravována v posledních letech už víceméně pouze úředně a účetně, nikoliv s ohledem na to, co potřebujeme v rámci hrozeb v 21. století. Ať už technologických, kybernetických nebo prostě jakýkoliv, třeba vojenských konfliktů," řekl dnes Havlíček.

Bezpečnostní rada státu podle něj potvrdila, že koncept držení kovů ve státních rezervách je překonaný, a souhlasila s tím, že první část současné struktury kovů bude prodána už příští rok. Předseda Správy státních hmotných rezerv (SSHR) Pavel Švagr dříve uvedl, že v rezervách jsou nyní uskladněny měď, hliník, nikl, olovo a zinek.

S prodejem současných kovů podle Havlíčka souhlasí i ministerstvo obrany. "Ministerstvu obrany jde o to, že pakliže by nastala nějaká kritická situace, jestli máme dostatečně zabezpečeno to, aby se výroba například v obranném průmyslu úplně zcela nezastavila. Pokud my toto potvrdíme a zvládneme, například na bázi jiných moderních kovů, slitin nebo jiných položek, které s tím jsou spojeny, tak s tím nebude žádný problém," uvedl ministr.

Ministr vnitra a vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) před jednáním vlády uvedl, že nepadlo definitivní rozhodnutí o prodeji části zásob. "Ministerstvo obrany dostalo za úkol zpracovat analýzu potřeby barevných kovů pro případnou výrobu munice a dalších výrobků. Není to o tom, že bychom dneska rozhodli o nějakém masivním prodeji. Chceme to dále zkoumat a současně jednotlivé resorty včetně ministerstva vnitra předloží svoji představu o tom, jak mají být státní hmotné rezervy koncipovány. To znamená, co tam chybí, co by mělo být doplněno. Asi největší debata se očekává s resortem zemědělství ohledně potravin," řekl novinářům.

Současné zásoby kovů by Havlíčka mohly nahradit například kovy na bázi lithia. "Bavili jsme se také o jaderném palivu, řeší se třeba tantal, nebo úplně jiné položky například v oblasti potravinářství nebo zemědělství," sdělil. Na zásobách kovů je podle něj vidět, jak stát podcenil strategický pohled na strukturu zásob.

Po dnešním jednání připomněl, že rada dává pouze doporučení, záležitost podle něj probere na nejbližším jednání vláda, ale ne dnes. Dalších 1,6 miliardy korun chce stát získat z prodeje kovů v roce 2021. "Stojíme si za tím. Připravovaná koncepce ukáže, co za to budeme nakupovat," podotkl dnes Havlíček.

Komodity pro případ krizových stavů, jako jsou například záplavy, válečné konflikty či zastavení dodávek klíčových surovin, schraňuje SSHR. Ve vlastních či pronajímaných skladech drží zásoby například ropy, leteckého petroleje, potravin a léků. Právě struktura uchovávaných léků se má podle Havlíčka změnit také. Kvalitní a v dostatečném množství jsou podle něj naopak například provizorní mosty pro případ přírodních katastrof.

Část zásob by podle něj nemusel schraňovat sám stát, ale u domluvených partnerů, kteří by je v případě potřeby zpracovávali. "Ministerstvo průmyslu a obchodu musí být koordinátorem, a to i produktovým," řekl ČTK ministr.

Možné odvolání předsedy SSHR Švagra podle něj na pořadu dne není. "Není to nic osobního, je to spíš o tom, že si musíme jasně vytyčit pozice, kdo má hrát jakou roli," uvedl Havlíček. "O tom, co v zásobách bude, nerozhoduje pan Švagr, ale jednotlivé resorty, které musí někdo koordinovat," dodal.

reklama