Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dopady války na Ukrajině zasáhnou 90 procent podniků, mohou žádat o peníze z EU

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Téměř každý druhý v jejím důsledku zaznamenává problémy s dodavatelskými řetězci, zvýšené náklady kvůli zdražování energií cítí prakticky všichni. Téměř třetina firem kvůli konfliktu očekává pokles poptávky, zatímco obchodní partnery a odbytiště ztratí 27 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ze začátku března.

Problémy s dodavatelskými řetězy i úbytek poptávky nejvíce zasáhly velké výrobní firmy, v první řadě automobilový průmysl včetně dodavatelů. Na 83 procent firem z této branže má kvůli válce problémy s dodavatelskými řetězci a 66 procent pociťuje pokles poptávky.

Automobilový průmysl je přitom pilířem české ekonomiky, na hrubém domácím produktu se dlouhodobě podílí bezmála deseti procenty a zaměstnává stovky tisíc lidí. Škoda Auto kvůli problémům s dodavatelskými řetězci částečně pozastavuje výrobu některých modelů. Dodavatelské řetězce čelí problémům i ve strojírenství, jak potvrzuje 61 procent podniků z tohoto odvětví.

Čtvrtina firem uvádí, že je silně nebo velmi silně odkázána na ukrajinské zaměstnance, odliv zaměstnanců v důsledku války eviduje 18 procent podniků. Válka tak ještě zhoršila dlouhodobou slabinu české ekonomiky, chybějící pracovní síly. Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců pociťuje polovina podniků. Kvůli úbytku poptávky však některé firmy naopak hledají práci i pro nynější zaměstnance.

"Válka a její dopady zasadily hospodářství po pandemii další ránu. Přesto je ochota podniků pomáhat od prvního dne konfliktu ohromující, konkrétní pomoc Ukrajincům poskytuje v nějaké podobě 80 procent firem,“ uvedl výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Nejčastěji jde o finanční dary (62 procent) a materiální pomoc (53 procent), následuje pomoc při evakuaci ukrajinských uprchlíků (35 procent) a jejich ubytování (34 procent).

Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou moct čerpat až 400.000 eur

Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to trest za invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35.000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.

"V tomto kritickém okamžiku Evropská unie i nadále stojí po boku Ukrajiny a ukrajinského lidu. Proti této kruté invazi se musíme postavit, protože v sázce je i naše svoboda," uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má v komisi na starosti hospodářskou soutěž.

Podniky, na jejichž podnikání doléhá silný růst cen energií, mohou žádat o státní pomoc na proplacení až 30 procent nákladů. Maximum je ale stanoveno na dva miliony eur.

"Sankce, které zavedla unie a její mezinárodní partneři, závažně poškodily ruské hospodářství. Tyto sankce si ale vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Proto musíme zmírnit hospodářský dopad této války a podpořit vážně zasažené podniky a odvětví. A musíme tak učinit koordinovaným způsobem," doplnila Vestagerová.

Témata:  válka na Ukrajině sankce firmy

Související

Aktuálně se děje

14. února 2026 18:19

Lela Vémola přiznala, proč se s Karlosem prakticky nevídá

Manželka zápasníka Karlose Vémoly, Lela, promluvila o aktuální situaci v jejich domácnosti poté, co byl její muž propuštěn z vyšetřovací vazby na kauci. Přestože dvojice procházela už před Karlosovou izolací vážnou vztahovou krizí, současné okolnosti jim příliš prostoru pro společné řešení problémů nedávají. Podle Lely se totiž zápasník doma prakticky nezdržuje, protože většinu času tráví v péči lékařů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč je benzin stále dražší, když ropa zlevňuje? Expert vysvětluje

V červenci 2008 stála ropy Brent na světových trzích i přes 140 dolarů za barel. V průměru v tom měsíci se prodávala za zhruba 135 dolarů za barel. Benzín se přitom ve stejném měsíci prodával v Česku průměrně za 32,40 Kč/l. V lednu 2026 se ropa za prodávala průměrně za zhruba 65 dolarů za barel. Benzín však vyšel v ČR průměrně na 33 Kč/l. Cena ropy je tedy ani ne poloviční, avšak benzín přesto o zhruba 60 haléřů na litr dražší. Jak to?