Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Dopady války na Ukrajině zasáhnou 90 procent podniků, mohou žádat o peníze z EU

Firmy, ilustrační foto
Firmy, ilustrační foto
Foto: Pixabay

Dopady války na Ukrajině pociťuje nebo očekává 90 procent českých podniků. Téměř každý druhý v jejím důsledku zaznamenává problémy s dodavatelskými řetězci, zvýšené náklady kvůli zdražování energií cítí prakticky všichni. Téměř třetina firem kvůli konfliktu očekává pokles poptávky, zatímco obchodní partnery a odbytiště ztratí 27 procent podniků. Vyplývá to z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) ze začátku března.

Problémy s dodavatelskými řetězy i úbytek poptávky nejvíce zasáhly velké výrobní firmy, v první řadě automobilový průmysl včetně dodavatelů. Na 83 procent firem z této branže má kvůli válce problémy s dodavatelskými řetězci a 66 procent pociťuje pokles poptávky.

Automobilový průmysl je přitom pilířem české ekonomiky, na hrubém domácím produktu se dlouhodobě podílí bezmála deseti procenty a zaměstnává stovky tisíc lidí. Škoda Auto kvůli problémům s dodavatelskými řetězci částečně pozastavuje výrobu některých modelů. Dodavatelské řetězce čelí problémům i ve strojírenství, jak potvrzuje 61 procent podniků z tohoto odvětví.

Čtvrtina firem uvádí, že je silně nebo velmi silně odkázána na ukrajinské zaměstnance, odliv zaměstnanců v důsledku války eviduje 18 procent podniků. Válka tak ještě zhoršila dlouhodobou slabinu české ekonomiky, chybějící pracovní síly. Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců pociťuje polovina podniků. Kvůli úbytku poptávky však některé firmy naopak hledají práci i pro nynější zaměstnance.

"Válka a její dopady zasadily hospodářství po pandemii další ránu. Přesto je ochota podniků pomáhat od prvního dne konfliktu ohromující, konkrétní pomoc Ukrajincům poskytuje v nějaké podobě 80 procent firem,“ uvedl výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Nejčastěji jde o finanční dary (62 procent) a materiální pomoc (53 procent), následuje pomoc při evakuaci ukrajinských uprchlíků (35 procent) a jejich ubytování (34 procent).

Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou moct čerpat až 400.000 eur

Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to trest za invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35.000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.

"V tomto kritickém okamžiku Evropská unie i nadále stojí po boku Ukrajiny a ukrajinského lidu. Proti této kruté invazi se musíme postavit, protože v sázce je i naše svoboda," uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má v komisi na starosti hospodářskou soutěž.

Podniky, na jejichž podnikání doléhá silný růst cen energií, mohou žádat o státní pomoc na proplacení až 30 procent nákladů. Maximum je ale stanoveno na dva miliony eur.

"Sankce, které zavedla unie a její mezinárodní partneři, závažně poškodily ruské hospodářství. Tyto sankce si ale vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Proto musíme zmírnit hospodářský dopad této války a podpořit vážně zasažené podniky a odvětví. A musíme tak učinit koordinovaným způsobem," doplnila Vestagerová.

Témata:  válka na Ukrajině sankce firmy

Související

Aktuálně se děje

24. ledna 2026 20:41

Trable u Vémolových neberou konce. Lela přiznala, co ji trápí

Manželce zápasníka Karlose Vémoly se po jeho propuštění na kauci mělo ulevit, jenže přišly problémy s jiným členem rodiny. Nejmladšího potomka Arnieho totiž opět potrápilo zdraví. A trojnásobná maminka pak přiznala, že péče o rodinu je někdy opravdu náročná. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Zlato

Komentář

Zlato se blíží historické hranici. Nahrává mu dění kolem Trumpa, má to ale háček

Zlato dnes poprvé v historii překročilo cenu 95 000 Kč za unci, stříbro je zase dnes dějinně poprvé dražší než 1750 Kč za unci. Rekordnímu růstu cen drahých kovů nahrává dění kolem Trumpa; už tuto středu může Nejvyšší soud USA zneplatnit jeho cla, přičemž kovům svědčí i prezidentův nynější útok na šéfa americké centrální banky a jeho možný úder na Írán. Lze předpokládat zintenzivnění nákupní horečky ze strany drobných investorů skupujících například zlaté nebo stříbrné mince v očekávání dalšího cenového nárůstu.