Problémy s dodavatelskými řetězy i úbytek poptávky nejvíce zasáhly velké výrobní firmy, v první řadě automobilový průmysl včetně dodavatelů. Na 83 procent firem z této branže má kvůli válce problémy s dodavatelskými řetězci a 66 procent pociťuje pokles poptávky.

Automobilový průmysl je přitom pilířem české ekonomiky, na hrubém domácím produktu se dlouhodobě podílí bezmála deseti procenty a zaměstnává stovky tisíc lidí. Škoda Auto kvůli problémům s dodavatelskými řetězci částečně pozastavuje výrobu některých modelů. Dodavatelské řetězce čelí problémům i ve strojírenství, jak potvrzuje 61 procent podniků z tohoto odvětví.

Čtvrtina firem uvádí, že je silně nebo velmi silně odkázána na ukrajinské zaměstnance, odliv zaměstnanců v důsledku války eviduje 18 procent podniků. Válka tak ještě zhoršila dlouhodobou slabinu české ekonomiky, chybějící pracovní síly. Dlouhodobý nedostatek zaměstnanců pociťuje polovina podniků. Kvůli úbytku poptávky však některé firmy naopak hledají práci i pro nynější zaměstnance.

"Válka a její dopady zasadily hospodářství po pandemii další ránu. Přesto je ochota podniků pomáhat od prvního dne konfliktu ohromující, konkrétní pomoc Ukrajincům poskytuje v nějaké podobě 80 procent firem,“ uvedl výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. Nejčastěji jde o finanční dary (62 procent) a materiální pomoc (53 procent), následuje pomoc při evakuaci ukrajinských uprchlíků (35 procent) a jejich ubytování (34 procent).

Firmy z EU zasažené protiruskými sankcemi budou moct čerpat až 400.000 eur

Firmy z Evropské unie zasažené protiruskými sankcemi budou mít nárok na státní pomoc až 400.000 eur (9,8 milionu Kč). V tiskové zprávě to dnes oznámila Evropská komise (EK). Za tímto účelem uvolnila pravidla poskytování státní pomoci, která by to jinak neumožňovala. Unie zavedla proti Rusku sérii sankcí a na další se chystá. Je to trest za invazi ruských vojsk na Ukrajinu.

Firmy z odvětví zemědělství, rybolovu či akvakultury budou moci dostat až 35.000 eur, zatímco firmy, které nejsou schopny dostat se k úvěrům, mohou využít státních garancí a subvencovaných půjček.

"V tomto kritickém okamžiku Evropská unie i nadále stojí po boku Ukrajiny a ukrajinského lidu. Proti této kruté invazi se musíme postavit, protože v sázce je i naše svoboda," uvedla místopředsedkyně EK Margrethe Vestagerová, která má v komisi na starosti hospodářskou soutěž.

Podniky, na jejichž podnikání doléhá silný růst cen energií, mohou žádat o státní pomoc na proplacení až 30 procent nákladů. Maximum je ale stanoveno na dva miliony eur.

"Sankce, které zavedla unie a její mezinárodní partneři, závažně poškodily ruské hospodářství. Tyto sankce si ale vybírají svou daň i na evropském hospodářství a bude tomu tak i v nadcházejících měsících. Proto musíme zmírnit hospodářský dopad této války a podpořit vážně zasažené podniky a odvětví. A musíme tak učinit koordinovaným způsobem," doplnila Vestagerová.