Rostoucí počet seniorů má dramatický vliv na makroekonomický vývoj společnosti a vytváří tlak na náklady na zdravotní péči a důchodový systém. Odborníci se proto obávají, jak bude tento trend v budoucnu pokračovat, a snaží se nalézt řešení.
To se mu ale zřejmě daří. Tvrdí to ratingová agentura Moody’s s tím, že Česko stárne nejrychleji ze zemí V4. Právě u nás jsme ale na dopady stárnutí údajně připraveni nejlépe.
Ačkoliv podle predikce dojde v příštích 20 letech k dramatické změně v demografii, někteří experti jsou přesvědčeni, že se podaří zmírnit dopady, které bude mít stárnoucí populace na ekonomiku.
Ty jsou ostatně citelné i nyní. Zdravotní pojišťovny za péče o důchodce a příspěvky na léky ročně vynaloží miliardy. Například snížení limitu doplatků na léky na recept pro invalidní důchodce 3. stupně, které začne platit od roku 2020, může pojišťovny stát necelou miliardu.
Další půl miliardy pojišťovny vrátily jako částku, kterou zejména starší senioři zaplatili navíc nad takzvaný ochranný limit, který je pro starší 70 let stanovený na 500 korun, u mladších seniorů a dětí na 1000 korun. K tomu je třeba přičíst i zdravotní péči jako takovou.
Odborníci ale tvrdí, že některé věci mohou či spíše mohli senioři ovlivnit sami. "Kvalita našeho života v důchodovém věku je ovlivněná způsobem, jakým jsme žili v našem mladém věku," tvrdí Jens Becker, generální ředitel společnosti Bayer. Dodal, že kvalita života závisí především na postoji jednotlivého člověka.
