Sherlockové z twitteru. Tisíce amatérských detektivů sdílejí poznatky o válečných zločinech

Ruská invaze na Ukrajinu otřásla i životem dvacetiletého Justina Pedena z Birminghamu v americkém státě Alabama. Ve východní Evropě nikdy nebyl, to však jeho zájem o region neoslabilo. Když mu bylo 13 let, Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym, a Pedena od té doby konflikt na Ukrajině fascinuje. Dnes je jedním z předních twitterových detektivů, píše DW.

Na twitteru vystupuje pod přezdívkou Intel Crab a vyhledává na internetu satelitní snímky, trajektorie letů či videa na sociální síti TikTok. Své poznatky sdílí se svými 255.000 sledujícími, zveřejňuje přitom analýzy pohybu vojsk nebo přesné souřadnice raketových útoků, popisuje německá veřejnoprávní rozhlasová a televizní společnost.

Dva životy podle ní žije také Kyle Glen z Walesu, jenž přes den pracuje v lékařském výzkumu. Po večerech se rovněž věnuje takzvanému "zpravodajství z otevřených zdrojů", které je známé pod anglickou zkratkou OSINT (open source intelligence). Říká se mu tak, protože zdroje, se kterými tito internetoví vyšetřovatelé pracují, jsou veřejně dostupné.

Základem jejich práce je geolokace, protože je snadná a účinná. Kdykoli se jim dostane do rukou video nebo obrázek z konfliktu, materiál studují, hledají v něm orientační body a zvláštnosti, pomocí nichž určí přesné místo události. To jim umožňuje ověřit přesnost materiálu nebo vyvrátit falešné zprávy.

Mezinárodní investigativní skupina Bellingcat v roce 2014 použila pouze volně dostupné zdroje jako snímky ze satelitů nebo mobilních telefonů, aby prokázala, že civilní let MH17 nad východní Ukrajinou sestřelila ruská protiletadlová zbraň.

Od té doby se komunita kolem OSINT stala ještě vynalézavější. Na začátku současné ruské invaze někteří sledovali pohyb ruských vojenských konvojů pomocí videí z tiktoku. Jiní se podle ní zaregistrovali na seznamovacích portálech, jako je Tinder, aby lovili příslušníky ruské armády poblíž hranic v ruském městě Belgorodu a pomocí falešných osobních profilů je přiměli k vyzrazení informací. "OSINT se v posledních šesti měsících opravdu rozjel," říká Glen, který zároveň poznamenává, že ho začala žádat o rozhovory i mainstreamová média.

Hodnotu tohoto nového typu zpravodajských informací oceňují také vlády a tajné služby, píše DW, podle něhož mohou Ukrajinci nahrávat geograficky označené snímky a videa o pohybu ruských vojsk na vládní aplikaci nazvané Diia. "Dostáváme desetitisíce zpráv denně," řekl ukrajinský vicepremiér a ministr pro digitální transformaci Mychajlo Fedorov listu The Washington Post. "Jsou velmi, velmi užitečné," dodal.

Co motivuje digitální vyšetřovatele, kteří konkurují tradičním zpravodajským službám? Těžko říct, odpovídá si Deutsche Welle. Peden komunitu označuje za "decentralizovanou a spolupracující, ale také poněkud chaotickou". Mnozí členové mají vojenskou kvalifikaci nebo jsou bývalými vojáky. Jiní svou skutečnou identitu tají.

Peden se cítí být s Ukrajinci hluboce spjat. "Vidím ta videa a vypadají jako moje máma, moje sestry a kamarádi," říká. Sní přitom o tom, že jednou uvidí své tweety použité jako důkaz v mezinárodním trestním procesu. A není to nesplnitelný sen.

"Skupiny u Mezinárodního trestního soudu, ať už jsou to právníci nebo vyšetřovatelé, skutečně začali objevovat potenciál vyšetřování z otevřených zdrojů," řekla Alexa Koenigová z Kalifornské univerzity v Berkeley. Výzvou pro ně podle ní je obrovské množství informací.

Amatérští investigativci, jako jsou Justin Peden nebo Kyle Glen, pomáhají zvyšovat politický tlak potřebný k zahájení nákladných a zdrojově náročných soudních řízení. Zda však bude jejich práce nakonec v soudní síni přípustná, je jiná otázka. Koenigová proto s dalšími právními vyšetřovateli, lidskoprávními aktivisty a novináři iniciovala dokument nazvaný Berkeleyský protokol, jenž stanoví standardy, jak shromažďovat, zpracovávat a uchovávat informace z otevřených zdrojů.

Nestačí například zkopírovat a vložit odkaz na video ukazující válečný zločin. Videa mohou být znovu nahrána a zfalšována, nebo mohou být jednoduše smazána, pokud je algoritmus klasifikuje jako "extremistický obsah". "Chceme maximalizovat hodnotu těchto informací pro soudy," říká Koenigová.

To, co činí OSINT silným, tedy otevřenost a demokratická povaha, má však také svá úskalí. "Kdokoliv může říct, že má účet OSINT a zveřejňovat jakékoliv informace," popisuje Glen. "Na rozdíl od mainstreamových médií však za zveřejnění nepravdivých nebo zavádějících informací jednoduše nehrozí žádné důsledky," dodává.

A přesto může mít špatně umístěný tweet reálné následky. Peden vypráví, že začátkem března obdržel video z Chersonu na jihu Ukrajiny, který od konce února okupují ruská vojska. Jedna žena tam natočila ze svého balkonu hlídku ruské okupační policie a video sdílela. Peden následně zveřejnil jeho geolokaci. Ale tweet za pár okamžiků smazal. "Došlo mi, panebože, tohle je žena, skutečný člověk. Citoval jsem její twitter. A řekněme, že nebyl plný proruských myšlenek. Mohl jsem ji nechat zabít," říká a dodává, že během šesti minut, kdy byl příspěvek na internetu, se dočkal stovky sdílení. Pro Pedena to bylo pouhé kliknutí, pro ženu v Chersonu možná otázka života a smrti.

Peden od té doby svou přítomnost na twitteru zmírnil. Říká, že více přemýšlí o důsledcích své práce. I proto chce vystupovat pod svým pravým jménem. Navzdory velké zodpovědnosti však nepřemýšlí o tom, že by skončil. Chce přinášet svědectví a učinit mlhu války alespoň o trochu méně hustou, uzavírá Deutsche Welle.

Témata:  válka na Ukrajině,  X (dříve Twitter)