Za elektřinu si příští rok připlatí i firmy, zásadní vliv má růst cen na burzách

ERÚ očekává, že celková cena elektřiny pro firmy a podniky v příštím roce vzroste na vysokém napětí v průměru o 44,4 procenta a na velmi vysokém napětí o 52,6 procenta.

Samotná regulovaná cena elektřiny firmám a podnikům na hladině velmi vysokého napětí v příštím roce klesne v průměru o sedm procent, na hladině vysokého napětí naopak mírně vzroste o 0,3 procenta, oznámil dnes úřad. U velkoodběratelů a středních odběratelů plynu regulovaná složka mírně klesne, v průměru o 0,1 procenta, uvedl ERÚ. Na ceny u elektřiny na těchto hladinách má vliv především podpora pro nové zdroje.

U plynu ERÚ u velkoodběratelů a středních odběratelů očekává nárůst celkové ceny v průměru o 65,2 procenta. Regulovaná složka ceny plynu tvoří u těchto odběratelů zhruba 14 procent. V regulované části ceny jsou zahrnuty především poplatek za přenos a distribuci, u elektřiny také příspěvek na obnovitelné zdroje energie. Zbylou část ceny určují sami dodavatelé.

"Ten, kdo na novém ceníku zejména vydělal, jsou vysokoenergetické výrobny. Ty, které potřebují velmi vysoké napětí, budou na správu energetické sítě přispívat o celých sedm procent méně než doposud. Vedle covidového utlumení výroby toto lze částečně přičíst i snížení poptávky právě kvůli vysokým cenám energie," uvedl ekonom společnosti Natland Petr Bartoň.

Firmy podle něj hledají energetické alternativy, citlivěji upravují načasování svých velkých odběrů okamžité ceně na burze v průběhu dne, a proto nezpůsobují síti tolik nákladů při vyrovnávání nabídky a poptávky v každé sekundě. "Proto budou moci platit méně. Ani tak jim však tato sleva nevykompenzuje nárůst ceny energie jako takové – která právě tyto vysokoenergetické výroby postihuje více než ostatní," dodal Bartoň.

Regulovaná složka ceny elektřiny pro domácnosti příští rok vzroste v průměru o 3,7 procenta a u plynu o 2,4 procenta. V celkových cenách se projeví přibližně dvouprocentním nárůstem u elektřiny, jednoprocentním u plynu. Další zdražení lidi čeká u neregulované složky ceny energie, do které dodavatelé energií promítají nákupy drahých energií na burze, uvedl ERÚ.

Celkové náklady na podporované zdroje energie v posledních letech každoročně činí přes 40 miliard korun, pro příští rok se počítá s částkou 45,6 miliardy korun. Více než polovinu nákladů na podporované zdroje, 27 miliard korun, uhradí státní rozpočet. Zbývající část ale pokrývají zákazníci. Pokud budou notifikovány a vládou aktivovány všechny podpory podle novely zákona o podporovaných zdrojích v průběhu příštího roku, bude nutné úměrně tomu navýšit státní dotaci na tyto podpory, jinak se náklady projeví značným nárůstem cen pro průmysl. S navýšením dotací ze státního rozpočtu současná vláda po aktivaci podpor počítala.

"Drobní spotřebitelé ve většině případů přispívají 495 korun z každé odebrané megawatthodiny elektřiny, což je zároveň zákonný strop, který nesmíme překročit. Velcí odběratelé proti tomu přispívají typicky podle svého rezervovaného příkonu, což je pro ně výhodnější a bude tomu tak i nadále, ačkoliv příspěvek vzroste," uvedl již dříve předseda rady ERÚ Stanislav Trávníček. Od roku 2006 bylo na podporu podporovaných zdrojů energie v České republice vyplaceno přes 430 miliard korun.

Témata:  energetika,  Energetický regulační úřad,  firmy