Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak skutečně vládla Alžběta II.? Británie musí zveřejnit utajované dokumenty, mezi lidmi panuje strach

Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II.
Foto: Instagram The Royal Family

Obavy z cenzury a utajování dokumentů týkajících se zesnulé královny Alžběty II. a prince Philipa narůstají. Kritici varují před „znepokojivým trendem“, kdy jsou královské archivy a důležité vládní dokumenty zadržovány, a to i přes plánované zpřístupnění tisíců dokumentů v letech 2026 a 2027. 

Tyto dokumenty by měly odhalit významné momenty 70leté vlády Alžběty II., včetně oficiální korespondence, záznamů o královských zahraničních cestách, svatbách, úmrtích a dalších událostech, uvedl server The Guardian.

Podle současných zákonů jsou historicky významné dokumenty zpravidla zpřístupněny po 20 letech. Existuje však řada výjimek, zejména pokud jde o národní bezpečnost, mezinárodní vztahy či komunikaci s členy královské rodiny.

Záznamy týkající se monarchy se zpřístupňují až pět let po jeho smrti, zatímco soukromé archivy královské rodiny nejsou považovány za veřejné dokumenty a nevztahuje se na ně zákon o svobodném přístupu k informacím.

Někteří odborníci, včetně Dr. Bendor Grosvenora, kritizují současný systém za jeho neprůhlednost a byrokratickou neochotu dokumenty zveřejňovat. Grosvenor upozornil, že rozhodnutí o utajení často přijímají nižší úředníci, kteří bývají příliš opatrní a odvolávají se na nejasné důvody. Kritiku si vysloužila zejména Kancelář vlády (Cabinet Office), která má úzké vazby na královskou rodinu a je často považována za hlavní překážku v uvolňování dokumentů.

Advisory Council on National Records and Archives, orgán, který dohlíží na zveřejňování veřejných dokumentů, již dříve apeloval na transparentnější postupy při rozhodování o utajení. Členové rady, včetně akademiků a bývalých zpravodajských důstojníků, si stěžují, že často nemají dostatečný přístup k dokumentům, aby mohli kvalifikovaně rozhodovat.

Podle Dr. Alison McClean z Univerzity v Bristolu je patrný rostoucí odpor vůči zpřístupňování historických záznamů týkajících se královské rodiny. Některé dokumenty, které již byly dříve zveřejněny, byly znovu staženy nebo cenzurovány. Mezi příklady patří záznamy o Zákonu o regentství z roku 1953 či premiérské dokumenty o investituře prince z Walesu.

Mluvčí Národního archivu a Kanceláře vlády uvedli, že všechny dokumenty jsou zveřejňovány v souladu s příslušnými zákony. Kritici však požadují reformu stávajících pravidel a větší důraz na transparentnost, aby veřejnost měla přístup k historicky významným záznamům.

Vzhledem k důležitosti dokumentů spojených s královnou Alžbětou II. a princem Philipem bude další postup Whitehallu a Národního archivu bedlivě sledován. 

Témata:  Velká Británie Královna Alžběta II.

Související

Aktuálně se děje

23. listopadu 2025 16:10

Slováci možná budou trpět. Pokud Evropská centrální banka podlehne tlaku

Sílí tlak politiků na Evropskou centrální banku, aby pomohla předluženým zemím eurozóny, jako je Itálie nebo Francie, zbavit se části nákladů jejich obřího dluhu. ECB jim přitom v určité míře pomáhá už nyní, za což výraznější ztrátou kupní síly svých úspor či mezd platí obyvatelstvo některých zemí eurozóny, jako je Estonsko, Lotyšsko, Slovensko, Rakousko či Chorvatsko. Tyto země totiž vykazují zhruba čtyřprocentní nebo i vyšší meziroční inflaci, když například Česko mělo dle stejných dat Eurostatu v říjnu meziroční inflaci jen 2,3procentní. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy