Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak skutečně vládla Alžběta II.? Británie musí zveřejnit utajované dokumenty, mezi lidmi panuje strach

Královna Alžběta II.
Královna Alžběta II.
Foto: Instagram The Royal Family

Obavy z cenzury a utajování dokumentů týkajících se zesnulé královny Alžběty II. a prince Philipa narůstají. Kritici varují před „znepokojivým trendem“, kdy jsou královské archivy a důležité vládní dokumenty zadržovány, a to i přes plánované zpřístupnění tisíců dokumentů v letech 2026 a 2027. 

Tyto dokumenty by měly odhalit významné momenty 70leté vlády Alžběty II., včetně oficiální korespondence, záznamů o královských zahraničních cestách, svatbách, úmrtích a dalších událostech, uvedl server The Guardian.

Podle současných zákonů jsou historicky významné dokumenty zpravidla zpřístupněny po 20 letech. Existuje však řada výjimek, zejména pokud jde o národní bezpečnost, mezinárodní vztahy či komunikaci s členy královské rodiny.

Záznamy týkající se monarchy se zpřístupňují až pět let po jeho smrti, zatímco soukromé archivy královské rodiny nejsou považovány za veřejné dokumenty a nevztahuje se na ně zákon o svobodném přístupu k informacím.

Někteří odborníci, včetně Dr. Bendor Grosvenora, kritizují současný systém za jeho neprůhlednost a byrokratickou neochotu dokumenty zveřejňovat. Grosvenor upozornil, že rozhodnutí o utajení často přijímají nižší úředníci, kteří bývají příliš opatrní a odvolávají se na nejasné důvody. Kritiku si vysloužila zejména Kancelář vlády (Cabinet Office), která má úzké vazby na královskou rodinu a je často považována za hlavní překážku v uvolňování dokumentů.

Advisory Council on National Records and Archives, orgán, který dohlíží na zveřejňování veřejných dokumentů, již dříve apeloval na transparentnější postupy při rozhodování o utajení. Členové rady, včetně akademiků a bývalých zpravodajských důstojníků, si stěžují, že často nemají dostatečný přístup k dokumentům, aby mohli kvalifikovaně rozhodovat.

Podle Dr. Alison McClean z Univerzity v Bristolu je patrný rostoucí odpor vůči zpřístupňování historických záznamů týkajících se královské rodiny. Některé dokumenty, které již byly dříve zveřejněny, byly znovu staženy nebo cenzurovány. Mezi příklady patří záznamy o Zákonu o regentství z roku 1953 či premiérské dokumenty o investituře prince z Walesu.

Mluvčí Národního archivu a Kanceláře vlády uvedli, že všechny dokumenty jsou zveřejňovány v souladu s příslušnými zákony. Kritici však požadují reformu stávajících pravidel a větší důraz na transparentnost, aby veřejnost měla přístup k historicky významným záznamům.

Vzhledem k důležitosti dokumentů spojených s královnou Alžbětou II. a princem Philipem bude další postup Whitehallu a Národního archivu bedlivě sledován. 

Témata:  Velká Británie Královna Alžběta II.

Související

Aktuálně se děje

24. února 2026 14:00

Nová podoba Trumpových cel. Čemu ode dneška podléhá vývoz z Česka?

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dneškem zavádí globální plošné clo ve výši 10 procent, usiluje přitom o to, aby tato sazba činila 15 procent. Sazba 15 procent představuje maximální možnou sazbu dočasné náhražky takzvaných recipročních cel, která zneplatnil Nejvyšší soud USA v pátek minulý týden. Zavedení této globální plošné sazby je přechodným opatřením – zákon jej bez souhlasu Kongresu umožňuje maximálně na 150 dní – a stojí na jiném právním základě, než na jakém stála zmíněná cla reciproční.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy