Libuše Šafránková: Více než princezna. Čím se nesmazatelně zapsala do historie?

Libuše Šafránková, která zemřela ve věku 68 let, nebyla jen ikonickou filmovou Popelkou, ale také jednou z nejmilovanějších českých hereček. Její filmografie zahrnuje desítky nezapomenutelných rolí, díky nimž se stala hvězdou několika generací. Ačkoliv Tři oříšky pro Popelku zůstávají jejím nejslavnějším počinem, její herecký talent a šarm se naplno projevily i v dalších významných dílech.

Od 70. let až do počátku 21. století dokázala znovu a znovu překvapit novými a neotřelými hereckými polohami, které ji etablovaly jako jednu z nejvýraznějších tváří českého filmu. Šafránková si svou všestranností a přirozeností získala srdce publika a stala se symbolem elegance, laskavosti a hereckého mistrovství.

Mladičká hvězda a první úspěchy

Libuše Šafránková se stala tváří českého filmu již v pouhých 17 letech díky roli Barunky v adaptaci Babičky režiséra Antonína Moskalyka. Film ukázal její přirozený talent a něžnost, které se staly základem její budoucí kariéry. Její dívčí nevinnost a výrazné oči ji katapultovaly mezi nejvýraznější mladé herecké talenty 70. let, kdy začala sbírat role, jež z ní postupně udělaly jednu z nejoblíbenějších tváří československého filmu.

Princezny a komediální talent

Šafránková byla neodmyslitelně spjatá s pohádkami, které definovaly její kariéru – nejen Tři oříšky pro Popelku, ale i Princ a Večernice nebo Třetí princ. Svým laskavým úsměvem a elegancí dokázala vtisknout pohádkovým postavám nezapomenutelný půvab. Stejně tak však zářila v komediích. Role moderních, odvážných žen, jako v Jak utopit dr. Mráčka či ve filmech Vrchní, prchni! a Vesničko má středisková, odhalily její všestrannost a smysl pro humor.

Od matek po divadlo a televizi

V polistopadové éře se Šafránková posunula k hlubším, životem zkoušeným postavám, často ztvárňujíc mateřské postavy v dramatických snímcích jako Obecná škola nebo Kolja, za který obdržela Českého lva. Zároveň se neztratila ani v televizní tvorbě, kde například zářila ve Svatební cestě do Jiljí po boku manžela Josefa Abrháma. Kromě filmu a televize se věnovala divadlu, kde spojila své jméno s Národním divadlem i Činoherním klubem. Její stopa v české kultuře je díky její všestrannosti a talentu skutečně nezapomenutelná.

Josef a Libuše: Láska na celý život

Josef Abrhám byl o 14 let starší než Libuše Šafránková, a tak nebyla jeho první velkou láskou. Před ní měl dlouholetý vztah se zpěvačkou Naďou Urbánkovou, ale když se seznámil s Libuší, začal příběh lásky, která vydržela celý život. Svatbu měli v roce 1976 a jejich manželství se stalo vzorem harmonie a oddanosti. Na filmovém plátně i v soukromí byli neoddělitelnou dvojicí, a často se snažili přijímat role tak, aby mohli hrát společně. Tento idylický život však přerušila v roce 2014 zpráva o Libušině vážné nemoci – diagnóza rakoviny plic a následná operace. Přesto se zdálo, že nemoc porazila a vrací se do běžného života.

Ztráta, která rozbila harmonii

S příchodem pandemie covidu se však Šafránková musela stáhnout do ústraní, což pro ni, aktivní a pracující ženu, znamenalo těžký zásah. Kvůli onkologické diagnóze i obavám z nákazy přestala přijímat nové role a spolu s Josefem se více soustředili na rodinu, zejména na své vnoučata. Bohužel, v roce 2021, pouhé dva dny po svých 68. narozeninách, zemřela po těžké operaci. Její odchod znamenal nejen ztrátu výjimečné herečky, ale i nenahraditelné partnerky pro Josefa Abrháma, který nesl tuto ztrátu velmi těžce.

Spojeni i ve smrti

Abrhám, sám ve zdravotních obtížích, po smrti své ženy rychle chřadl. Bylo zřejmé, že jeho životní oporou byla právě Libuše, bez níž mu chyběla životní energie. Neuplynul ani rok a odešel za ní, čímž se jejich příběh naplnil i ve smrti. Zůstala po nich nejen bohatá umělecká tvorba, ale také příklad velké lásky a vzájemné oddanosti, která překonala všechny životní překážky.

Témata:  Libuše Šafránková,  pohádka Tři oříšky pro popelku,  Josef Abrhám