Symbol skromnosti i zásadních změn. Papež František od začátku překvapoval, odpůrce má i v samotné církvi

František se proslavil svou skromností, důrazem na sociální spravedlnost a snahou modernizovat církev, aniž by porušil její základní dogmata. Od svého nástupu se zaměřuje na ochranu chudých, ekologii, mezináboženský dialog a reformy Vatikánské kurie.

Jorge Mario Bergoglio se narodil 17. prosince 1936 v Buenos Aires v Argentině. Pochází z rodiny italských přistěhovalců a ještě před vstupem do kněžského semináře vystudoval chemii. Ve věku 22 let vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), jednoho z nejvlivnějších katolických řádů, který je známý svým důrazem na vzdělání a misijní činnost.

Po studiích filozofie a teologie byl 13. prosince 1969 vysvěcen na kněze. Následně se věnoval akademické činnosti a působil jako rektor teologického semináře v Argentině. V roce 1992 byl jmenován pomocným biskupem Buenos Aires, o šest let později se stal arcibiskupem, a v roce 2001 ho papež Jan Pavel II. jmenoval kardinálem.

Po rezignaci Benedikta XVI. v roce 2013 byl Bergoglio zvolen papežem v druhém dni konkláve, přičemž překvapil výběrem jména František, kterým vzdal hold svatému Františkovi z Assisi – známému svou pokorou a péčí o chudé. Tento symbolický krok naznačil jeho budoucí směřování církve.

Již od počátku pontifikátu si získal pozornost veřejnosti svou jednoduchostí a neokázalým stylem života – odmítl například luxusní papežský apartmán a zvolil skromnější bydlení ve Vatikánském domě svaté Marty.

Papež František se během svého pontifikátu zaměřuje na několik klíčových oblastí. Často kritizuje kapitalismus, vykořisťování a volá po spravedlivějším rozdělení bohatství, v roce 2015 vydal encykliku Laudato si', ve které varoval před klimatickou krizí a vyzval k ochraně planety, snaží se o větší transparentnost ve financování církve a boj proti korupci a podporuje spolupráci mezi křesťany, muslimy a židy. V roce 2019 se setkal s velkým imámem Al-Azharu v Abú Dhabí, kde podepsali dokument o lidském bratrství.

Ačkoliv nezměnil oficiální církevní učení, často zdůrazňuje potřebu přijímání a podpory homosexuálů, čímž se odlišuje od svých předchůdců. I přesto, že papež František získal respekt mnoha věřících i nevěřících, čelí kritice konzervativních kruhů uvnitř církve. Někteří mu vyčítají, že jeho reformy příliš oslabují tradiční katolické hodnoty, zatímco jiní považují jeho změny za nedostatečné.

Kritizován byl i za postoj k sexuálním skandálům v církvi – i když podnikl kroky k přísnějším postihům za zneužívání, objevily se hlasy, že Vatikán stále nečiní dost pro ochranu obětí.

Papež František je jedním z nejvlivnějších náboženských vůdců současnosti. Přestože se jeho pontifikát setkal s mnoha výzvami i odporem, zůstává symbolem skromnosti, lidskosti a úsilí o modernizaci církve.

Témata:  Papež František