V Ženevě se v pátek sešli evropští a íránští diplomaté ve snaze zabránit eskalaci války na Blízkém východě. Zatímco Izrael pokračuje v masivních úderech na íránské cíle a Teherán odpovídá stovkami raket, americký prezident Donald Trump odkládá rozhodnutí, zda se k izraelské vojenské kampani připojí. Uvedl to deník Times of Israel.
Americký izolacionismus a ruské ambice přiměly Evropskou unii a Spojené království znovu si uvědomit, jak zásadní jsou pro svou vzájemnou bezpečnost a stabilitu. I přes odcizení po brexitu zůstává Británie klíčová pro Evropu a Evropa pro Británii. Spoléhat se na Spojené státy už není možné, a proto obě strany hledají cestu k obnovení praktické spolupráce. Brexit tak nemusí být definitivním rozchodem, ale impulzem k realistickému přehodnocení vztahů. Britové se musí vzdát koloniální mentality a Evropa je musí přijmout takové, jací jsou.
Evropská komise odkládá zveřejnění svého klimatického cíle pro rok 2040, původně plánovaného na první čtvrtletí letošního roku. Podle komisaře pro klima Wopkeho Hoekstry je důvodem potřeba získat širší politickou podporu pro ambiciózní plán na snížení emisí skleníkových plynů o 90 % oproti roku 1990.
Absence Evropské unie v jednáních mezi Spojenými státy a Íránem není jen přehlédnutelným diplomatickým detailem, nýbrž symptomem hlubšího úpadku evropské strategické relevance. Namísto aktivního zapojení EU pouze sleduje, jak se rozhoduje o otázkách, které se jí bytostně týkají.
Eurokomisař Maroš Šefčovič řekl, že Evropská unie je v úvodní fázi rozhovorů se Spojenými státy americkými ohledně cel. Diskuzi podle něj komplikuje pohled Washingtonu, který je považuje za nápravné opatření. Brusel je připraven již v dubnu přijmout první vlnu protiopatření, dodal Šefčovič.
Evropská unie se chystá reagovat na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zavedení 20% cel na dovoz z EU, které podle CNN označila za „vážnou ránu světové ekonomice“.
Evropští lídři se zatím k oznámeným americkým clům nevyjadřují, ale některé osobnosti se již ke krokům prezidenta Donalda Trumpa vyjádřily. Podle exministra financí Miroslava Kalouska zchudnou Američané, ale i ostatní národy. Šéf evropských lidovců Manfred Weber mluví o útoku, který poškodí obě strany.
Jednou z očekávaných událostí nadcházejícího víkendu, který je posledním březnovým, je přechod na letní čas. V noci ze soboty na neděli se ručičky hodinek posunou o hodinu dopředu z 2:00 na 3:00. A to navzdory tomu, že Evropská unie chtěla v uplynulých letech dosáhnout zrušení změn času.
Evropské státy zesilují svou obranu v obavách z možného konfliktu s Ruskem. Přípravy na třetí světovou válku podle The Sun nabírají na obrátkách, přičemž země po celém kontinentu zavádějí nové bezpečnostní strategie, mobilizují své občany a rozšiřují armády. Od vojenských cvičení až po odvody a výstavbu bunkrů – Evropa se připravuje na nejhorší scénář.
Evropská unie stojí před hromadou domácích úkolů, jeden složitější než druhý. Tentokrát však nejde jen o obchod, zemědělství či regionální politiku – v sázce je samotné přežití unie. Ať už se evropským lídrům chce nebo ne, tyto úkoly musí splnit, jinak hrozí, že se EU nedožije ani poloviny tohoto století.
Lídři zemí Evropské unie souhlasí s navýšením výdajů na obranu za účelem zvýšení bezpečnosti a ochrany občanů. Jednotného postoje se však nepodařilo dosáhnout v otázce pokračování pomoci Ukrajině. Proti se postavil maďarský premiér Viktor Orbán.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti dnešního summitu lídrů zemí Evropské unie, kam byl přizván, ocenil nedávné evropské snahy ohledně konfliktu na Ukrajině. Těší ho i iniciativa, jejíž snahou je řádné a moderní vyzbrojení evropských armád. Zelenskyj také naznačil, kdy by mohlo dojít k dalšímu jednání Ukrajinců s Američany.
Evropa, poučena dosavadními zkušenostmi s administrativou prezidenta Donalda Trumpa, si již nemůže dovolit slepě spoléhat na bezpečnostní záruky Washingtonu. Ty přitom po desetiletí tvořily základ nejen evropské, ale i transatlantické bezpečnostní architektury – dokonce i poté, co se Francie a Velká Británie zařadily mezi jaderné mocnosti. Nyní Evropa stojí před nevyhnutelnou výzvou: musí si svou bezpečnost zajistit sama.
Evropa vstoupila do klíčového týdne, který může rozhodnout o její budoucnosti v oblasti bezpečnosti. Po nedělním summitu v Londýně, jenž přinesl mnoho slibů, avšak jen minimum konkrétních odpovědí, budou ve čtvrtek v Bruselu jednat lídři Evropské unie o dalším postupu. Hlavním tématem bude obranná strategie, financování vojenských výdajů a vztah k Ukrajině v době, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa signalizují ústup z role hlavního garanta bezpečnosti Západu.
Několik evropských zemí je připraveno se stát součástí koalice ochotných, která bude bránit Ukrajinu a zajistí mír. Výsledky londýnského summitu představil v neděli večer britský premiér Keir Starmer. Podle jeho slov se stále počítá i se Spojenými státy americkými. Evropa nicméně musí zesílit svou roli.
Evropská unie zintenzivňuje své úsilí o posílení obranných kapacit, včetně nového mechanismu financování klíčových zbrojních programů, jako jsou rakety, drony a integrované systémy protivzdušné obrany. Tento krok přichází v době rostoucích obav z agresivní politiky Moskvy a nejistoty ohledně postoje Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Premiér Petr Fiala (ODS) vyzval u příležitosti třetího výročí začátku války na Ukrajině evropské státy k převzetí zodpovědnosti za vlastní bezpečnost a ke změnám ve fungování Evropské unie. Mezinárodní řád podle Fialy prochází největší změnou od pádu komunismu, protože nový americký prezident Donald Trump se rozhodl razantně proměnit zahraniční politiku USA.
Je potřeba položit na stůl peníze a zbraně a pak nás bude svět brát vážně, řekl premiér Petr Fiala (ODS) po středečním jednání evropských lídrů o bezpečnosti a situaci na Ukrajině. Fiala se také vyjádřil k výpadu amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému.
Spojené státy neplánují zrušit sankce proti Rusku dříve, než bude dosaženo mírové dohody o Ukrajině, ujistil americký ministr zahraničí Marco Rubio evropské spojence. S odvoláním na agenturu Bloomberg o tom informoval web Ukrajinská Pravda.
Napětí kolem konfliktu na Ukrajině se nadále stupňuje a jednotlivé evropské státy hledají společný přístup k aktuálním událostem, které naznačují změnu americké strategie. Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa naznačují ochotu jednat s Ruskem o možném řešení války, což vyvolává obavy mezi evropskými spojenci Ukrajiny. Evropské země proto zintenzivňují debatu o dalším postupu, přičemž se stále více ukazuje rozdíl v přístupech jednotlivých států.
Evropa by měla být zastoupena při diplomatických jednáních o míru na Ukrajině, řekl prezident Petr Pavel v nedělním vydání diskuzního pořadu Otázky Václava Moravce ve vysílání České televize. Podle Pavla také není možné rozhovory uspěchat.
Francie bude v pondělí opravdu hostit summit evropských lídrů, informovalo Politico s odkazem na slova francouzského ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota. Stále však není jasné, kdo všechno obdržel pozvánku na zítřejší jednání v Paříži.
Francouzský prezident Emmanuel Macron svolal summit v reakci na nejnovější vývoj ohledně války na Ukrajině. Setkání evropských lídrů má proběhnout v pondělí v Paříži. Informoval o tom web Politico, který se odvolává na vyjádření polského ministra zahraničí Radoslawa Sikorského během Mnichovské bezpečnostní konference.
8. července 2025 21:56
8. července 2025 20:32
8. července 2025 19:10
8. července 2025 17:56
Letní měsíce lákají nejen k výletům a opalování, ale také k čím dál populárnějším samosběrům ovoce. Zatímco jahody jsou dlouhodobě nejznámější a nejdostupnější plodinou, kterou si lidé sami sklízí, nabídka samosběrů se rok od roku rozšiřuje. Co dalšího si tedy můžete z českých sadů a plantáží odnést, když přijdete s košíkem a chutí na čerstvé ovoce?
Zdroj: Libor Novák
Na dvou místech se během středečního dne uzavřela dálnice D3. Na pomezí středních a jižních Čech omezil provoz požár kamionu, jehož řidič skončil v péči lékařů. U Kamenného Újezdu došlo k dopravní nehodě.
