Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

82 procent Čechů se nákazy HIV neobává, početl lidí stoupá

Ilustrační foto
Ilustrační foto
Foto: Focus Agency

Praha - Nákazy virem HIV, který způsobuje nevyléčitelné selhání imunity AIDS, se neobává 82 procent Češek a Čechů. Ukázal to průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) z letošního června.

Proti měření z června před dvěma roky je to nárůst o čtyři procentní body. Nákazy se nyní obává 15 procent lidí, především mladých ve věku 15 až 29 let. Po dosažení třicítky se trend otáčí a plynule roste podíl těch, kteří se nákazy neobávají. Pohlaví ani vzdělání tyto obavy neovlivňují. V průzkumu odpovědělo 1005 lidí starších 15 let.

Lékaři v České republice evidují k letošnímu 30. červnu 2783 HIV pozitivních. Ve většině případů jde o muže. Z celkového počtu u 484 lidí propuklo onemocnění AIDS. Ještě loni v listopadu bylo přitom v Česku 2567 nakažených HIV. Na světě je nyní zhruba 37 milionů HIV pozitivních lidí.

Vyšší obavy z nákazy u mladších ročníků vysvětlují autoři výzkumu životním stylem jednotlivých věkových skupin. Zatímco starší lidé žijí v manželském svazku a mají pouze jednoho sexuálního partnera, u mladých lidí je střídání sexuálních partnerů častější. Analýza to potvrdila, obavu z nakažení rozhodně nemá 51 procent respondentů žijících s partnerem. Podíl lidí nežijících s partnerem, kteří tvrdí totéž, je o víc než deset procentních bodů menší.

Témata:  HIV (RNA virus z rodu lentivirus) AIDS (Acquired Immune Deficiency Syndrome) nemoc

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 14:03

Vražda izraelského podnikatele v Praze. Policie hledá podezřelého

Pražské oddělení vražd od středy vyšetřuje případ s přesahem do zahraničí. V hlavním městě byl totiž zavražděn úspěšný izraelský podnikatel. Kriminalisté už mají potvrzeno, že se na úmrtí byznysmena z oblasti hazardu podílela jiná osoba, po které se pátrá. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).