Zodpovědnost za sociálně slabé by měly převzít obce. Těm ale chybí peníze

Podle odhadů by až 680 tisíc lidí mohlo v obcích a městech žádat o sociální byty. Obce jim je budou muset najít jakýmkoli způsobem. Alespoň podle návrhu zákona z dílny ministerstva práce a sociálních věcí. "Tam se dává poměrně hodně povinností obcím a nemají skoro žádná práva," komentovala vznikající zákon poslankyně Radka Maxová.

Je evidentní, že zákon je připravován horkou jehlou. Jenže takovou kritiku ministerstvo zásadně odmítá. "Z našeho pohledu bylo maximum schůzek a zároveň se na tom návrhu pracovalo více než rok," vysvětlil spoluautor zákona David Pospíšil.

Obce budou muset mít povinně speciální fond bytů, který budou muset udržovat. "Není možné diktovat obcím povinnosti, aniž bude známo, kde by na to měly brát peníze," sdělila TV Nova poslankyně TOP09 Jitka Chalánková.

Jenže ministerstvo to odmítá, obcím prý půjdou štědré dotace. "Finančních prostředků i pro ty obce bude hodně," vysvětlil Pospíšil.

Jenže o tom svaz měst a obcí pochybuje. Navíc se obává milionové sankce, se kterou zákon počítá v případě, že obec nenajde člověku v krizové situaci sociální bydlení do 6 měsíců. "Ta milionová pokuta je naprosto neuvěřitelná věc. Pro malé obce to znamená, že by mohly být zlikvidovány," uvedl ředitel svazu měst a obcí Dan Jiránek.

Na sociální byt od obce bude mít nárok ta domácnost, která za bydlení platí 40 procent a více ze svých čistých příjmů a na jednoho člena rodiny jim tedy zbývá maximálně kolem 5 a půl tisíce korun.

Návrh zákona počítá s tím, že sociální bydlení bude určené jak pro lidi bez domova, tak pro seniory anebo sociálně slabé rodiny.

Především bude několik typů bydlení. Krizové, to budou byty v azylových domech. Lidé v nouzi zde budou moci bydlet jen určitou dobu a pak budou muset zažádat o sociální bydlení. To bude v bytech, které patří obci nebo je pro ně obec pronajme od soukromníka. Tam musí platit sociální nájem, který bude nižší než ten tržní. Pokud ho platit nebudou, nárok na něj ztratí.

Nájemník také bude muset vpouštět do bytu pravidelně sociálního pracovníka a bude muset pracovat anebo být registrovaný na úřadu práce a nevyhýbat se nabídnutému zaměstnání.

Kolem návrhu zákona je ale řada otázek a nejasností, což obce a města kritizují. Zejména se řeší milionová pokuta, té se ale dá podle ministerstva vyhnout několika způsoby. Také se řeší nájemné, které by podle současného návrhu mělo být nižší než tržní.

Pokud zákon vejde v platnost, některá města se dostanou do prakticky bezvýchodné situace. Budou muset ubytovat chudé, ale nemají na to byty. Například v Kuřimi by pro ně museli postavit několik domů, na ty ale v rozpočtu nejsou peníze.

Když starosta Kuřimi slyšel o nové povinnosti ubytovat chudé, nejdřív to považoval za špatný vtip. Ve městě, kde není ani jeden prázdný obecní byt, by musel najednou vykouzlit ubytovny pro čtyři stovky lidí. "Nepovažuji ten návrh za rozumný, považuji ho za nehorázný," stěžoval si starosta Kuřimi ze strany STAN Drago Sukalovský.

V Kuřimi je 190 obecních bytů, které jsou dlouhodobě obsazené a čekací lhůty jsou i několik let. Pokud by město muselo ubytovat všechny chudé, znamenalo by to obrovské investice. Ve městě by muselo vyrůst několik nových bytových domů za desítky milionů. S takovými náklady starosta nepočítal.

Paní Valachová si ve svých sedmdesáti letech pronajímá v Kuřimi jeden pokoj za čtyři tisíce. Zaplatit ho musí z důchodu a stát jí nepřispívá ani korunu. Nechápe, proč by někdo jiný měl dostat bydlení zdarma.

"Kdo na to nemá, tak jeho chyba. To pak můžeme dávat všem byty zadarmo, já bych ho taky chtěla zadarmo," postěžovala si paní Valachová. Obecní byty pro bezdomovce dráždí i ostatní obyvatele města. Mnoho z nich celý život splácí hypotéky na bydlení a střechu nad hlavou si museli tvrdě odpracovat.

Zatímco v Kuřimi nevědí, kde chudé ubytovat, v Brně začali zákon praktikovat dřív, než začal platit. Už před dvěma měsíci vylosovali prvních padesát rodin z ulice, které dostanou městské byty.

Témata:  chudoba,  obce