Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

OSN: Rostoucí životní náklady vrhají miliony lidí do extrémní chudoby

OSN
OSN
Foto: Pixabay

Celosvětový nárůst životních nákladů vrhá dalších 71 milionů lidí v nejchudších zemích světa do extrémní chudoby. S odkazem na dnes zveřejněnou zprávu Rozvojového programu OSN (UNDP) o tom informuje agentura Reuters.

Analýza 159 zemí podle Achima Steinera z UNDP dokládá, že prudký nárůst cen klíčových komodit v letošním roce již zasáhl části subsaharské Afriky, Balkánu, Asie a dalších regionů.

Rozvojový program OSN vyzval k přijetí cílených opatření ke zmírnění dopadů nárůstu cen. Usiluje například o přímou peněžní pomoc nejzranitelnějším a chce, aby bohaté státy prodloužily a rozšířily iniciativu s názvem DSSI (Debt Service Suspension Initiative) na odklad splácení dluhu, kterou zavedly na pomoc chudým zemím během pandemie covidu-19.

"Tato krize životních nákladů závratnou rychlostí vrhá miliony lidí do chudoby a dokonce do hladomoru," řekl Steiner. "Každým dnem tak roste hrozba četnějších sociálních nepokojů," dodal.

Instituce jako OSN, Světová banka a Mezinárodní měnový fond udávají několik tak zvaných hranic chudoby. Jedna z nich platí pro nejchudší země v případě, že lidé žijí za 1,90 dolaru nebo méně na den. Hranici 3,20 dolaru na den stanovily pro země s nižšími středními příjmy a hranici 5,50 dolaru na den pro země s vyššími středními příjmy, píše Reuters.

"Předpokládáme, že současná krize životních nákladů by mohla uvrhnout do extrémní chudoby dalších více než 51 milionů lidí (žijících z) 1,90 dolaru denně, a dalších 20 milionů (žijících z) 3,20 dolaru na den," uvedla zpráva. S novým nárůstem počtu lidí žijících v extrémní chudobě by se jejich celkový počet podle zprávy mohl celosvětově přehoupnout přes 1,7 miliardy.

Dokument dodává, že cílená peněžní pomoc ze strany vlád by byla "spravedlivější a nákladově efektivnější" než plošné dotace na položky, jako jsou energie a potraviny, jelikož z takové pomoci mívají větší prospěch bohatší obyvatelé.

"V dlouhodobém horizontu zvyšují nerovnost, dále zhoršují klimatickou krizi a nezmírňují okamžitý dopad," uvedl ředitel oddělení strategické politiky UNDP George Gray Molina. Poslední dva roky pandemie také ukázaly, že země s nedostatkem peněz by potřebovaly podporu světového společenství, aby mohly tyto programy financovat. Podle Moliny by tak mohly učinit prodloužením iniciativy DSSI pod vedením skupiny největších světových ekonomik G20 o další dva roky a jejím rozšířením na 85 zemí z nynějších 73.

Témata:  chudoba OSN (Organizace spojených národů)

Související

Aktuálně se děje

21. dubna 2025 16:49

Proč zemřel papež František? Plicní problémy podle lékařů příčinou smrti nejsou

Původní tvrzení, že papež František zemřel ve věku 88 let na obtíže spojené se zápalem plic, nemusí být pravdivé. Podle lékařů římské nemocnice Gemelli, kteří o něj v posledních týdnech pečovali, "odešel v pokoji" v důsledku problému "mozkové povahy". Nejpravděpodobnější příčinou smrti je podle serveru la Repubblica mozková příhoda – i když zatím není jasné, zda šlo o krvácení do mozku nebo jiný typ cévní příhody. Zdravotníci zatím nevidí přímou souvislost s dřívějšími vážnými potížemi s dýcháním, které ho přivedly do nemocnice už v únoru letošního roku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy

Tělo papeže Františka bylo uloženo do rakve

Mimořádná zpráva

Vatikán zveřejnil detaily pohřbu papeže Františka

Vatikán dnes uvedl, že rakev s ostatky papeže Františka bude vystavena veřejnosti v bazilice sv. Petra ve středu ráno. Samotný pohřeb se pak uskuteční v sobotu v 10 hodin místního času. Podle nově zveřejněného prohlášení bude pohřební liturgii na náměstí svatého Petra vést kardinál Giovanni Battista Re, děkan Kolegia kardinálů. Po skončení obřadu bude rakev převezena do baziliky Santa Maria Maggiore, kde bude papež pohřben.