Praha - V noci na neděli začne v Česku platit letní čas, pospíme si o hodinu méně. Diskutuje se o tom, zda je tato změna nutná a jaký má vliv na naše zdraví.
Ve 02:00 si lidé musejí posunout hodinky o hodinu dopředu, takže noc ze soboty na neděli bude o 60 minut kratší. Přinese to pozdější rozednívání, ale také pozdější stmívání. Letní čas letos skončí 29. října.
Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. Mluvčí energetické společnosti ČEZ Ladislav Kříž ČTK v minulých letech opakovaně řekl, že změna času zřejmě nemá na spotřebu elektřiny žádný vliv.
Existují četné snahy letní čas zrušit. Loni v říjnu například senátor Petr Šilar (KDU-ČSL) představil petici, kterou hodlá vyzvat český parlament, aby se zasadil za zrušení střídání letního a zimního času.
Do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců, od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.
Vědci z Národního ústavu duševního zdraví také loni v říjnu uvedli, že změna času je pro lidské tělo nepřirozená. Podle nich se tím rozbíjí vnitřní sehraný biorytmus. To u citlivějších jedinců provází únava, ospalost a dezorientace.
Američtí vědci pak předloni uveřejnili studii, podle níž den po zavedení letního času se o 25 procent zvyšuje počet srdečních záchvatů. Po přechodu na zimní čas jich naopak prakticky stejným poměrem ubylo.
Témata: změna času, zdraví
Související
26. října 2024 18:38
25. října 2024 19:58
25. října 2024 11:59
24. října 2024 9:56
22. října 2024 19:52
22. října 2024 18:56
