Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Žalobce navrhl pro exšéfa věznice Líbala tři roky

Generální inspekce bezpečnostních zdrojů dnes zadržela šéfa litoměřické věznice a někdejšího ekonomického náměstka Vězeňské služby Tomáše Líbala, čelí podezření z korupce.
Generální inspekce bezpečnostních zdrojů dnes zadržela šéfa litoměřické věznice a někdejšího ekonomického náměstka Vězeňské služby Tomáše Líbala, čelí podezření z korupce.
Foto: vscr.cz

Tábor - Žalobce tvrdí, že bývalý ředitel litoměřické vazební věznice Tomáš Líbal vydíral a chtěl podplácet bývalého generálního ředitele vězeňské služby Pavla Ondráška. Navrhuje pro něj tři roky vězení.

Státní zástupce to dnes uvedl v závěrečné řeči před táborským soudem, který Líbalovu kauzu řeší. Obžalovaný vinu popírá a tvrdí, že celý případ je politicky motivovaný. 

"Dokazování potvrdilo závěry obžaloby," uvedl státní zástupce Roman Tibitanzl. Řekl, že Líbal měl zájem vrátit se do vedení vězeňské služby, kde v minulosti vykonával funkci ekonomického náměstka. Proto se podle žalobce snažil Ondráška vydírat.

Státní zástupce tvrdí, že se tak stalo loni v létě ve zotavovacím zařízení v Pracově na Táborsku. Líbal tam podle Tibitanzla navíc nabídl Ondráškovi úplatek. Obžalovaný nepopírá, že tam s Ondráškem jednali, ale tvrdí, že hovořili o agendě spojené s vězeňskou službou. Líbal uvedl, že jej pak ještě Ondrášek pozval na několik schůzek v Praze. Před nimi však už celou záležitost Ondrášek oznámil Generální inspekci bezpečnostních sborů (GIBS) a jejich setkání si nahrával.

Témata:  Tomáš Líbal Pavel Ondrášek věznice

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).