Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Kterým politikům lidé věří nejvíce a komu naopak vůbec? Průzkum ukázal zajímavé informace

Andrej Babiš /ANO/
Andrej Babiš /ANO/
Foto: Halin Selasicz / INCORP images

Praha - Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) Sociologického ústavu AV ČR v zářijovém šetření zjišťovalo, zda dotázaní důvěřují vybraným politikům. Předložený seznam obsahoval jména třiceti čelných představitelů stran zastoupených v Poslanecké sněmovně PČR. Do výzkumu byli zařazeni politici s formálně nejvyššími stranickými funkcemi, tj. všichni předsedové stran a také vybraní místopředsedové a předsedové poslaneckých klubů.

Mezi zkoumanými představiteli politických stran zdaleka nejvyšší důvěře se těší předseda hnutí ANO a současný ministr financí Andrej Babiš, jemuž důvěru v šetření vyjádřilo 46 % dotázaných, stejně jako nedůvěru. Tím se stal zároveň jedním z mála zkoumaných představitelů politických stran, u něhož nedůvěra nepřevážila nad podílem důvěry.

Na druhém místě z hlediska výše podílu důvěry se umístil předseda ČSSD a premiér vlády Bohuslav Sobotka, jemuž důvěřuje třetina (34 %) občanů, zatímco více než polovina (54 %) mu nedůvěřuje, uvedl soc.cas.cz.

S malým odstupem za ním a s navzájem srovnatelnými podíly důvěry následují místopředseda ČSSD a ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (30 % důvěřuje, 51 % nedůvěřuje), předseda hnutí SPD Tomio Okamura (29 % : 59 %), místopředsedkyně KDU-ČSL Zuzana Roithová (27 % : 31 %), předseda KDU-ČSL a místopředseda vlády pro vědu a výzkum Pavel Bělobrádek (27 % : 49 %) a místopředsedkyně ČSSD a ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová-Tominová (27 % : 30 %).

S podíly důvěry na úrovni mezi jednou pětinou a jednou čtvrtinou za nimi skončili 1. místopředseda KDU-ČSL a ministr zemědělství Marian Jurečka (24 % : 31 %), statutární místopředseda ČSSD a ministr vnitra Milan Chovanec (23 % : 54 %), předseda KSČM a místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Filip (22 % : 49 %) a místopředseda ČSSD a předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (21 % : 22 %).

S necelou pětinou důvěřujících pak následují místopředseda KSČM Jiří Dolejš (18 % : 46 %), místopředseda TOP 09 Leoš Heger (18 % : 38 %) a místopředseda hnutí ANO a předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek (17 % : 31 %).

Desetina nebo jen o málo více než desetina dotázaných důvěřuje předsedovi ODS Petru Fialovi (14 % : 49 %), místopředsedkyni hnutí ANO a místopředsedkyni Poslanecké sněmovny Jaroslavě Jermanové (13 % : 24 %), předsedovi poslaneckého klubu KSČM Pavlu Kováčikovi (12 % : 29 %), předsedovi TOP 09 Miroslavu Kalouskovi (11 % : 81 %) a předsedovi poslaneckého klubu ODS Zbyňku Stanjurovi (10 % : 36 %).

S méně než desetinou důvěřujících při vždy o něco vyšším podílu nedůvěry, ale zejména při výrazně nadpolovičním podílu těch, kdo tyto představitele politických stran vůbec neznají, skončili místopředsedkyně ČSSD Lenka Teska Arnoštová (7 % : 14 %), místopředseda KDU-ČSL a místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (7 % : 20 %), místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová (7 % : 23 %), místopředseda hnutí ANO Petr Vokřál (6 % : 15 %), 1. místopředseda TOP 09 Marek Ženíšek (6 % : 20 %), místopředseda ODS Martin Kupka (5 % : 15 %), předseda poslaneckého klubu ČSSD Roman Sklenák (5 % : 15 %), místopředseda KDU-ČSL a předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jiří Mihola (4 % : 15 %), předseda hnutí Úsvit – Národní koalice Miroslav Lidinský (4 % : 13 %), místopředseda hnutí ANO Jan Volný (3 % : 13 %) a 1. místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija (3 % : 19 %).

Témata:  průzkumy Andrej Babiš politici

Související

Aktuálně se děje

6. července 2026 8:33

Veronika Žilková obklopena filmaři. Prozradila, o čem bude nový projekt

Veronika Žilková je zvyklá se před kamerou převtělovat do postav, které napsali scénáristé. Tentokrát je ale něco jinak. Populární herečka prozradila, že o jejím životě vzniká televizní dokument. O čem snímek bude?

Zdroj: Ludmila Plachá

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Příspěvek na bydlení v číslech. Česko stojí desítky milionů denně

Jen za jediný měsíc, květen 2026, vyplatil stát na příspěvku na bydlení téměř 1,8 miliardy korun. To představuje zhruba 60 milionů korun denně pro přibližně 261,7 tisíce domácností. Trend navazuje na rok 2025, kdy stát na příspěvek na bydlení vyplatil 23,5 miliardy korun. Jen za prvních pět měsíců letošního roku dosáhly výdaje dalších 9,2 miliardy korun. Současně stát postupně zavádí superdávku, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky včetně příspěvku na bydlení.