Praha - Úspory, kvůli kterým byl v minulosti zaveden letní čas, jsou v současnosti pro ekonomiku zanedbatelné. Vyplývá to z výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy.
Peněžní hodnota roční úspory elektřiny díky posunu času totiž vychází na zhruba 30 milionů korun, což je řádově necelá jedna tisícina procenta HDP.
Úsporu Skořepa převedl i na pracovní dobu. "Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, co bychom si namísto tohoto posouvání vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle," uvedl.
Podle něho je tedy zachování časových posunů ukázkou toho, "jak se něco, co už ztratilo smysl, ruší těžce jen proto, že to bylo kdysi zavedeno."
Vláda v polovině října rozhodla, že letní čas se bude zavádět i v příštích pěti letech. Začínat bude o poslední březnové neděli, končit na sklonku října. Nyní čeká Česko přechod na zimní čas ze soboty 29. října na neděli 30. října.
Témata: změna času, ekonomika
Související
8. září 2026 17:19
29. března 2026 10:14
28. března 2026 10:54
27. března 2026 15:51
24. března 2026 14:56
15. března 2026 16:16
