reklama

Pedagogové základních a středních škol mohou vedle učebnic využívat i materiály z různých dalších zdrojů, například Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) nebo portálu Modernídějiny.cz. Odborníci z těchto institucí se shodli na tom, že by učitelé měli podporovat diskusi a samostatné uvažování žáků.

Výuka soudobých dějin na základních a středních školách zpravidla dospěje minimálně do 90. let 20. století, zjistila Česká školní inspekce. Období spojené s Chartou 77 tak do toho spadá.

"Zůstává však otázkou, jakou pozornost věnují tématu učitelé," uvedl vedoucí oddělení vzdělávání ÚSTR Vojtěch Ripka. O Chartě 77 se podle něj často hovoří při významných výročích, například oslavách 17. listopadu nebo blížícím se 40. výročí jejího vzniku.

První přípravná schůzka iniciátorů tohoto disidentského hnutí se konala 10. prosince 1976. Společenství usilující o lidská práva se začalo utvářet při soudním procesu s hudebníky kolem kapely The Plastic People of the Universe.

Prvními mluvčími Charty se stali bývalý ministr zahraničí Jiří Hájek, dramatik Václav Havel a filozof Jan Patočka. Mezi Vánocemi a Novým rokem své podpisy pod text Charty 77 připojilo 242 signatářů. Do ledna 1990 se k Chartě přihlásilo přes 1800 signatářů a jen 25 z nich svůj podpis veřejně odvolalo.

V materiálech pro školy ÚSTR zasazuje Chartu 77 do širších souvislostí. "Umožňujeme učiteli, aby si v rámci naší databáze filmových ukázek vytvořil specifický způsob, jak téma prezentovat," uvedl Ripka. Vedle střetu disentu s komunistickým režimem považuje ÚSTR za významného aktéra také většinovou populaci, která se vymezovala vůči oběma skupinám.

reklama