Přebytek systému nemocenského pojištění nadále klesá

Zatímco po krizi v roce 2012 se na nemocenskou, mateřskou a ošetřovné vybralo o 5,46 miliardy korun víc, než se na ně vyplatilo, loni to bylo už jen o 3,3 miliardy víc. Za letošní první tři čtvrtletí jsou příjmy systémy vyšší než výdaje o 1,73 miliardy korun.

Dnes o tématu zdravotnictví jednala i tripartita, která se shodla na tom, že při delší nemoci by nemocenská měla být vyšší než dosud. Podle odborů je přebytek na přidání dlouhodobě nemocným dostatečný. V prvních třech dnech stonání nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se nemocenská vyplácí z nemocenského pojištění podle výše výdělku. Započítává se jen určitá jeho část, za den to může být maximálně 892 korun.V přebytku je systém nemocenského pojištění dlouhodobě. Do minusu se dostal jen v roce 2009 po nástupu krize a snížení odvodů po zavedení karenční doby, tedy prvních tří dnů bez peněz. Tehdy se propadl o 2,7 miliardy. Od roku 2010 byly příjmy každoročně vyšší než výdaje. Loni se vybrala zatím rekordní částka - 27,41 miliardy korun. Mnohem víc než v předchozích letech se ale také vyplatilo. Vydalo se 24,11 miliardy. Letos do systému za první tři čtvrtletí přiteklo 21,45 miliardy korun, vyplatilo se 19,72 miliardy. Za vyššími odvody a výdaji je i růst mezd, podle kterých se nemocenská, mateřská či ošetřovné vypočítávají.Zaměstnanci od zavedení karenční doby nemocenské pojištění neplatí. Firmám za proplácení prvních 14 dnů nemoci odvody klesly, od roku 2009 odvádějí 2,3 procenta.Podle podkladů pro tripartitu, které vypracovalo ministerstvo práce, stoná déle než měsíc skoro třetina nemocných. Téměř pětina těch, kteří byli na neschopence, byla nemocná přes dva měsíce. Přes tři měsíce zůstalo kvůli obtížím doma 13 procent nemocných. Za letošní tři kvartály nemoc trvala v průměru 43,5 dne. Loni za stejné období to bylo o dva dny méně a o předloni o čtyři dny méně.Podle podkladů ministerstva práce nejčastější příčinou dlouhodobější nemoci jsou bolesti zad. Pacienti s těmito obtížemi tvoří 14 procent těch, kteří jsou na neschopence měsíc až dva. Mezi lidmi, kteří kvůli potížím vypadnou z práce na dva až tři měsíce, tvoří pacienti s bolestmi zad 16 procent. Další téměř tři procenta lidí mají jiné problémy s páteří. Kvůli zádům zůstává pak doma skoro 18 procent těch, kteří jsou na neschopence přes tři měsíce. Za desetinou pracovních neschopností delších než tři měsíce je rizikové těhotenství a další obtíže spojené s těhotenstvím.

Na jednání dnes tripartita mluvila o třech variantách zvýšení nemocenské. Návrhy projedná koaliční rada. Podle první by se z pojištění od 31. do 60. dne nemoci mělo platit 66 procent ze základu příjmu, poté 72 procent. Druhá varianta počítá s tím, že by se vyplácelo 78 procent od 61. dne stonání. Odbory navrhují 78 procent po měsíci nemoci. 

Témata:  nemocenská,  tripartita,  nemoc