Lídři stran to řekli na tiskových konferencích před schůzí dolní komory. Vyšší částku by pracovníci s nemocenským pojištěním mohli pobírat v březnu a dubnu.
Podle předsedy STAN Víta Rakušana je zvýšení nemocenské jedinou cestou, jak motivovat lidi zůstat v karanténě. "Pokud nebudou lidé finančně motivováni v ní zůstat, logicky na hraně svých existenčních možností budou hledat prostředky, jak z ní utéct," řekl. Podle Rakušana lidé nebudou podvádět, neboť čtrnáctidenní karanténa není ničím příjemným.
Krok vlády ocenil i šéf KDU-ČSL Marian Jurečka. Lidovci podle něj o podobné opatření žádali v posledních třech měsících opakovaně, aby pro lidi karanténa neznamenala zásadní ztrátu příjmů. Jde podle něj o dobrý krok k tomu, aby celý mix protikoronavirových opatření dával smysl. Jurečka ale také uvedl, že chápe obavy zaměstnavatelů o zajištění pracovní síly, zásadní je ovšem boj s koronavirem.
Podle Pekarové Adamové není navýšení na 100 procent úplně spravedlivé vůči lidem, kteří stále chodí do práce. Navýšení na 90 procent mzdy je podle šéfky TOP 09 férovější. Za důležité též považuje kontrolovat, zda lidé skutečně karanténu dodržují. Stoprocentní nemocenská by podle Pekarové Adamové mohla být zneužitelná.
Opatření má přispět k omezení šíření koronavirové nákazy v Česku. Má bránit propadu příjmů a motivovat lidi k tomu, aby po setkání s nakaženými nastoupili do karantény či hlásili své kontakty. Náhradu mzdy v prvních dvou týdnech vyplácejí pracovníkům zaměstnavatelé. Zvýšené výdaje by si měli odečíst ze sociálních odvodů. Vyšší náhradu by měli mít jen lidé v nařízené karanténě. Týká se to nejen covidu, ale i ostatních infekčních nemocí.
Zaměstnanci i pracovníci na dohodu s nemocenským pojištěním by měli v karanténě mít sto procent svého redukovaného výdělku, a to zpětně od 1. března. Nárok na vyšší náhradu by neměli lidé, kteří se do karantény dostali do pěti dnů po návratu ze zahraniční dovolené.