Podle ministryně návrh státního rozpočtu na příští rok s opětovným zavedením proplácení prvních tří dnů nemoci nepočítal, protože v době jeho sestavování neexistovalo znění právní úpravy. Zrušení karenční doby schválila tento týden Sněmovna. Schillerová dodala, že ročně bude zrušení karenční doby představovat zhruba tři miliardy korun, protože má vstoupit v platnost příští rok od července, tak v roce 2019 bude dopad zhruba poloviční.
"Peníze na to najdu, stejně jako na opravy silnic nebo slevy na jízdném. Rozpočet to nepoloží. Sleduji, jak čerpají jednotlivé resorty své výdaje a to, zda jsou schopné je dočerpat, a tam hledám úspory. A budu postupovat stejným způsobem," uvedla Schillerová.
Se zrušením karence ostře nesouhlasí zaměstnavatelé. Podle zástupců podnikatelů to povede ke zvýšení nemocnosti a nákladů firem, zástup za nemocné budou za rekordně nízké nezaměstnanosti hledat obtížně. Hospodářská komora odhaduje, že by dodatečné výdaje firem mohly činit až pět miliard korun a navržené snížení odvodů o 0,2 procentního bodu dopady nedorovná.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti. V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala.
