Michaláková nedostala děti, protože případ medializovala, tvrdí soud

"Krajský soud neshledává, že by cokoli z toho, na co se poukazuje v odvolání, vedlo k existenci vážných procesních pochybení v usnesení nebo soudním řízení okresního soudu," stojí v usnesení trojice soudců Krajského soudu v Oslo.

Překlad rozsudku už obdrželo také české ministerstvo zahraničí, k věci se podle ČRo zatím vyjadřovat nechce. Úředníci čekají na to, až se Michaláková obrátí na Nejvyšší soud v Norsku. "Pokud tak učiní, Česká republika jako stát je připravena se k řízení opět připojit v podobě písemného vyjádření. Nyní ověřujeme, zda je tento postup možný podle norských procesních předpisů právě i před norským Nejvyšším soudem," uvedla mluvčí resortu Irena Valentová.

Michaláková v odvolání argumentovala například tím, že rodičovských práv ji sociální úřad zbavil například právě kvůli medializaci případu. To ve svém přípisu zmínila také Česká republika, která se skrze ministerstvo zahraničí snažila do případu zapojit.

Krajský soud tuto námitku ale odmítl. "V rozporu (s Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv, pozn. red.) nemůže být skutečnost, že při posuzování je kladen důraz na oprávněnou ochranu soukromí dětí a na to, jak matka využívala média na úkor soukromí dětí," píše se v usnesení.

Svoboda projevu prý u Michalákové byla zachována. "Avšak okresní soud vycházel z toho, že skutečnost, že matka rozsáhle zveřejňovala soukromé informace o dětech - v rozporu s přáním, které děti vyjádřily -, činí nezbytným a patřičným zbavit ji rodičovské odpovědnosti za účelem ochrany dětí. Odvolací soud se nedomnívá, že by toto posouzení vykazovalo vážná pochybení," doplnili soudci. Zároveň odvolací soud neuznal ani argument, že v předchozím jednání byly procesní chyby.

Krajský soud se tak v podstatě ztotožnil s předchozím rozhodnutím okresního soudu i krajské komise sociálního úřadu Barnevernet. Jako jednu z menších výtek například uvedl, že předchozí instance nedostatečně posoudila, zdali a jak je Michaláková aktuálně schopná se o děti postarat. Ani to ale soud neuznal jako dostatečný důvod pro to, aby nařídil hlavní líčení a věcí se zabýval.

Podle právníka Michalákové Pavla Hasenkopfa je v pozadí zřejmě přesvědčení, že děti už si u pěstounů zvykly a nic dalšího nemá smysl řešit. "A pokud to matka přesto řešit chce a nehodlá se smířit se svou situací, vnímají to z její strany jako buzeraci," doplnil Hasenkopf.

Norský sociální úřad Barnevernet odebral Evě Michalákové a jejímu tehdejšímu manželovi Josefovi děti před pěti lety. Důvodem mělo být údajné zanedbávání, fyzické týrání a sexuální zneužívání. Podle tamní policie a lékařů se podezření nepotvrdilo. Úřady a následně soudy ale považovaly zjištění za natolik vážná, že děti ponechaly u pěstounů. Dnes devítiletý David a jedenáctiletý Denis žijí odděleně, každý v jiné rodině.

Témata:  Eva Michaláková,  Norsko,  Pavel Hasenkopf