Michaláková neuspěla u soudu ve Štrasburku v případu odebraných dětí

V článku 8 se uvádí, že každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života a státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to nezbytné a v souladu se zákonem.

"Rozhodnutí v případě Michalákových je pro nás překvapivé, protože z našeho pohledu odporuje předchozí judikatuře soudu. Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla advokátka rodiny Dora Boková. Boková ve svém vyjádření připomněla případ Norky Trude Strandové Lobbenové, jíž norské úřady odebraly syna krátce po narození. Případ se nakonec dostal před Velký senát štrasburského soudu, který dal matce za pravdu.

O odebrání synů Denise a Davida českým rodičům Michalákovým rozhodla norská sociální služba v roce 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily Evu Michalákovou rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se proto se stížností na Norsko na Evropský soud pro lidská práva.

"Spravedlnost je bohužel v případě ukradených dětí pomalá a v tomto aktuálním rozhodnutí i slepá. Připomínám navíc, že z hlediska českého práva byly obě děti svěřeny do péče matky Evy Michalákové. Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví,“ řekla v reakci na dnešní verdikt ESLP senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michalákových Jitka Chalánková. Připomněla tak loňské rozhodnutí soudu v Hodoníně, který formálně svěřil děti do péče matky, ačkoli na faktický stav věcí to vliv nemá.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě kritizována některými rodiči a experty, podle nichž zachází ve své snaze ochránit děti příliš daleko a často odebírá rodičům jejich biologické potomky a dává je do pěstounské péče bez dostatečného odůvodnění. Stále větší počet případů je řešen také u Evropského soudu pro lidská práva.

Michaláková neměla podle soudu právo podat stížnost za děti, uvedl zmocněnec

Česká matka Eva Michaláková nebyla podle Evropského soudu pro lidská práva (ESLP) oprávněná podat stížnost za své děti, protože s nimi byla ve střetu zájmů. Ve vyjádření k dnešnímu rozhodnutí soudu to uvedla česká Kancelář vládního zmocněnce s tím, že rozsudek zatím není pravomocný. Michaláková dlouhodobě bojuje proti tomu, že jí norská sociální služba odebrala dva syny. Její advokátka ČTK sdělila, že se odvolá k Velkému senátu ESLP.

O odebrání synů českým rodičům Michalákovým rozhodla sociální služba Barnevernet v roce 2011 kvůli podezření ze zneužívání, zanedbávání a týrání. Později norské úřady zbavily Michalákovou rodičovských práv, otci práva ponechaly. Matka, která žije v Norsku, s následnými odvoláními neuspěla, a obrátila se proto se stížností na Norsko k ESLP.

Česká vláda do řízení před soudem vstoupila, protože matka i děti jsou českými občany. "Podle štrasburského soudu pokračováním pěstounské péče, zbavením matky rodičovských práv a neumožněním kontaktu matky s dětmi Norsko neporušilo své lidskoprávní závazky," konstatovala nyní kancelář.

"V dnes zveřejněném rozsudku evropský soud předně shledal, že mezi matkou a dětmi existoval střet zájmů, a to z důvodu závažného zanedbávání péče o děti jejich rodiči, přičemž děti byly odebrány z péče matky kvůli podezření, že matka děti neochránila. Soud proto rozhodl, že matka nebyla oprávněna stížnost za děti podat," uvedla kancelář.

Štrasburský soud navíc neshledal porušení Evropské úmluvy o ochraně lidských práv. "Soud vzal při vědomí nejlepšího zájmu dětí dále zejména v potaz rodičovské schopnosti matky, znalecké posudky, názory dětí, jejich pozitivní vývoj v pěstounských rodinách, přetrvávající trauma jednoho z dětí, reakce dětí na kontakt s matkou a fakt, že se děti pravidelně vídají," sdělila kancelář.

"Zbavení matky rodičovských práv mělo zabránit dalšímu nežádoucímu šíření citlivých informací o dětech ze strany matky. Dále (soud) uvedl, že rozhodnutí norských soudů nejsou trvalá a že nedošlo k osvojení mladšího syna, o které pěstouni usilovali," doplnil vládní zmocněnec.

Odvolání k Velkému senátu lze podat do tří měsíců od aktuálního rozsudku. Advokátka Michalákové Dora Boková označila dnešní rozhodnutí za překvapivé, podle ní odporuje předchozí judikatuře soudu. "Jsme připraveni pokračovat k Velkému senátu a věřím, že uspějeme podobně, jako se to stalo v minulosti s první kauzou proti Barnevernu Strand Lobben. V mezidobí navíc nastaly některé nové skutečnosti, o které můžeme naše odvolání opřít,“ uvedla.

V případu Strand Lobben bylo dítě v roce 2008 odebráno matce jen krátce po porodu v centru pro rodiny, kde matka přivedla dítě na svět. Následovala pěstounská péče, omezení kontaktu a adopce pěstouny, přestože matka bez problémů pečuje o své druhé, později narozené dítě.

Nezávislá senátorka a členka Petičního výboru na podporu rodiny Michálkových Jitka Chalánková připomněla, že soud v Hodoníně loni svěřil obě děti do péče matky. Spravedlnost v případě odebraných dětí je podle ní pomalá a v aktuálním rozhodnutí i slepá. "Je absurdní, že děti s českým státním občanstvím nadále zůstávají na neznámém místě a rodina ani český stát o nich nic neví," podotkla.

Kancelář vládního zmocněnce shrnula, že ESLP od roku 2016 zveřejnil 27 rozsudků a rozhodnutí proti Norsku týkajících se stížností na postup Barnevernu. Ve 13 z nich shledal porušení článku osm úmluvy, tedy práva na ochranu rodinného a soukromého života. Dvě desítky stížností na rozhodnutí čekají.

Témata:  Eva Michaláková,  Evropský soud pro lidská práva