Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Michaláková se odvolá proti rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva

Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet
Eva Michaláková, matka dětí odebraných norským úřadem Barnevernet
Foto: Reprofoto ČT

Češka Eva Michaláková se odvolá proti verdiktu Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), který v lednu v kauze odebrání jejích synů rozhodl ve prospěch Norska. Požádá o projednání své žaloby u soudního Velkého senátu. O součinnost a podporu bude žádat také českou vládu. ČTK o tom informovali právníci Michalákové.

Norská sociální služba odebrala české matce a otci syny na jaře 2011 kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání, norské úřady ženu později zbavily rodičovských práv. ESLP uvedl, že norské instituce neporušily právo Michalákové na respektování rodinného života a svá rozhodnutí přesvědčivě odůvodnily.

Soud v anotaci ke svému rozhodnutí napsal, že v odůvodnění se uvádí, že matka děti neochránila před nežádoucím chováním otce, bila je a způsobila, že se bály. Byla tak spoluzodpovědná za zanedbání péče, uvedl ESLP. Zmínil i medializaci citlivých informací a zveřejňování snímků dětí, údajů o zdravotním stavu staršího syna či pasáže ze znaleckého posudku ohledně sexuálního zneužívání. Povinnost usilovat o sloučení rodiny je třeba vyvažovat s povinností chránit nejlepší zájem dítěte, stojí v anotaci. Podle soudu matka byla ve střetu zájmů, když k němu podala stížnost jménem synů.

Podle právníků Michalákové bylo rozhodnutí lidskoprávního soudu formalistické, převzal tvrzení Norska a vyjádření žaloby ignoroval. Advokátka Dora Boková míní, že v rozsudku jsou nové principy, které s dosavadní praxí soudu nekorespondují, nebo je dosud neřešil. "Proto stojí za to podat žádost o postoupení stížností Velkému senátu. Jak otázka možnosti zastoupení dětí v řízení rodiči, tak otázka medializace jsou natolik zásadní, že by je podle našeho názoru měl posoudit Velký senát, ne pouze užší skupina několika soudců," řekla Boková.

Rozhodnutí Michalákové odvolat se uvítali někteří politici. Podle senátorky Jitky Chalánkové se "ochrana dětí v Norsku zvrhla v totální popření práv rodičů", podle lidoveckého europoslance Tomáše Zdechovského sesbírané materiály dokládají "výslovné lži" norské sociální služby a norské soudy berou v potaz jen tvrzení pěstounů. Norské instituce se nevyjadřují. Informace, které se týkají dětí, kvůli jejich ochraně nezveřejňují.

Norská sociální služba Barnevernet odebrala na jaře 2011 české matce a otci syny Denise a Davida kvůli podezření na zneužívání, zanedbávání a týrání. To se nepotvrdilo, soud ale považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů. Hoši vyrůstají odděleně ve dvou rodinách. Matku norské úřady zbavily pak rodičovských práv k oběma synům, otci práva ponechaly. Matka s následnými odvoláními neuspěla a obrátila se na Evropský soud pro lidská práva se stížností na Norsko.

Norská sociální služba Barnevernet je dlouhodobě terčem kritiky některých rodičů, expertů a politiků. Podle nich odebírá děti bez dostatečného odůvodnění. ESLP dostal stížností víc.

Témata:  Eva Michaláková Evropský soud pro lidská práva

Související

Aktuálně se děje

11. srpna 2025 8:24

"Here we go again." David Gránský se těší na druhého potomka

Baby boom v českém šoubyznyse se během uplynulého víkendu dočkal dalšího pokračování. Známý herec a moderátor David Gránský a jeho manželka Nikola oznámili, že čekají druhého společného potomka. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

komáři

Západonilská horečka v Itálii dál zabíjí. Od řady jiných nemocí se výrazně liší

Západonilská horečka, na níž jen letos v Itálii zemřelo deset lidí, se stává čím dál častějším tématem v Evropě. Původně jde o nemoc, která byla zjištěna v Ugandě v oblasti Západního Nilu, podle čehož dostala i svůj název. První zaznamenaný případ je z roku 1937, a to u pacientky, jejíž horečnatý stav byl diagnostikován jako západonilská encefalitida. Během doby se tento virus rozšířil do mnoha koutů světa, ale největší šíření zažívá právě v posledních letech, kdy se dostává i na území Evropy a Severní Ameriky. Specifické pro nemoc je, že většina lidí ji prodělá bez viditelných příznaků, proto o skutečném rozsahu nákazy dodnes panují mezi lékaři dohady.