Poslanci Zemanovo veto přehlasují, doufá Chvojka. Štěch je rozhodnutím překvapen

Chvojka do předpisu prosadil ustanovení, podle kterých členové kabinetu nebudou smět provozovat rozhlasové a televizní vysílání a vydávat periodický tisk. Mimo jiné právě poslanecké změny Zeman novele vyčetl. Jejich odůvodnění je podle něj založeno na nepodložených domněnkách a postrádá konkrétní argumenty.

Novela je v rozporu s ústavním pořádkem či mezinárodními smlouvami, míní Zeman. Chvojka si to nemyslí. "Prezident využil svého práva, na tom zákonu se mu něco nelíbí. Má názor, že je na něm něco v rozporu s ústavním pořádkem, já ten názor nemám. Nicméně prezident využil svého práva a já mu to nemůžu vyčítat," řekl Chvojka. Očekává, že předpis poslanci znovu podpoří v dostatečném počtu.

"Rozhodnutí prezidenta je pro mě překvapivé. Vždy v minulosti, zejména, když byl premiérem, zastával Miloš Zeman názor, že potřebujeme regulační mechanismy proti šedé ekonomice a zneužívání pravomoci veřejných činitelů," uvedl Štěch (ČSSD).

Není podle něj možné vyloučit, že motivace k jeho rozhodnutí souvisí s jeho nadstandardními vztahy, které v poslední době rozvíjí s Andrejem Babišem. "Pokud takový postoj souvisí s nadcházejícími volbami, je to pro naši zemi nešťastné," poznamenal Štěch.

Zeman vetoval pátý zákon, dosud uspěl jen jednou

2. května 2013 - Prezident vetoval novelu o odpadech, jež kvůli administrativnímu nedopatření s Senátem přijaté verzi obsahovala i pozměňovací návrh týkající se majitelů solárních elektráren, který ale Sněmovna neschválila. Obě komory se následně nemohly shodnout na způsobu řešení situace. Se Zemanovým vetem tak Sněmovna souhlasila. Vláda také poslancům předložila novelu zákona znovu, ale již ve správném znění.

8. října 2014 - Zeman vetoval novelu služebního zákona, který podle jeho názoru vyvolával zásadní ústavněprávní pochybnosti, počínaje nestandardní procedurou jeho projednávání až po neurčitá nebo nejasná ustanovení. Sněmovna Zemanovo veto přehlasovala, zákon 123 podpořilo poslanců. Prezident poté předložil Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona, který ÚS zamítl. Prezidentovi soud vyhověl pouze v jediném z návrhů.

8. října 2014 - Zeman vetoval zákon o dětské skupině, kvůli tomu, že že poslanci neschválili senátní verzi, která by umožnila pokračování lesních školek. Sněmovna zákon nejtěsnější potřebnou většinou, tedy 101 hlasy, znovu prosadila svou verzi zákona začátkem listopadu 2014. Koalice situaci lesních školek řešila novelou, která byla být přijata na jaře 2015.

4. května 2016 - Prezident vetoval novelu školského zákona, která mimo jiné zavádí povinná místa ve školkách i pro dvouleté děti nebo povinnou maturitu z matematiky. Učinil tak na základě dopisu Svazu měst a obcí, Zemanovi vadilo zavedení nároku na mateřskou školku od dvou let věku dítěte a vymezení školských obvodů spádových mateřských škol. Poslanci prezidentovo veto přehlasovali.

19. prosince 2016 - Prezident Miloš Zeman vetoval novelu zákona o střetu zájmů, takzvaný "lex Babiš".

Témata:  Miloš Zeman,  Milan Štěch