Praha - Odborník na extremismus z brněnské Masarykovy univerzity Miroslav Mareš dnes na pražském kongresu Společně proti terorismu upozornil na některé problémy, které komplikují mezinárodní spolupráci v boji proti terorismu. Spory zemí se podle něj vedou i o to, co všechno lze za terorismus považovat.
Mareš připomněl, že se až doteď na půdě OSN nepodařilo přijmout něco jako všeobecnou úmluvu o terorismu. „A mimo jiné to zkrachovalo na tom, že tam byl spor mezi některými arabskými státy proti Izraeli a jeho spojencům," uvedl. To, že globální definice terorismu chybí, je podle něj zásadní problém i s ohledem na to, že první pokusy o její vytvoření byly už ve Společnosti národů ve 30. letech 20. století.
Státy podle něj přesto mají na spolupráci v boji proti terorismu zájem. „Globalizace terorismu, tím jak se projevuje v různých státech, obdobným způsobem ohrožuje bezpečnostní zájmy různých elit ve světě. Civilní oběti jsou nepříjemné pro naprostou většinu vlád současného světa," řekl. I proto prý v řadě případů funguje výměna informací mezi tajnými službami, která je nejúčinnějším nástrojem boje proti terorismu.
Mareš také mluvil o tom, že rozsah spolupráce by měl být zvažován i s ohledem na to, zda ji nezneužívají autoritativní režimy k vlastním cílům. „V mezinárodním společenství je třeba vyvažovat hledání společného zájmu a nějakým způsobem dodržovat ideu humanismu. Boj proti terorismu by neměl poškozovat zájmy humanity v tom smyslu, že bychom spolupracovali nadmíru s režimy, které by ten pojem boje proti terorismu zneužily pro jiné cíle," dodal.
Témata: terorismus
Související
27. srpna 2024 6:32
11. srpna 2024 18:33
21. července 2024 16:56
30. června 2024 15:45
9. června 2024 9:59
9. dubna 2024 20:09
