Praha - V Česku se ode dneška znovu zavádí veřejná služba. Opatření by se prvních lidí mělo dotknout až v srpnu, tedy poté, co budou půl roku bez práce na dávkách. Kritici novely tvrdí, že připomíná Drábkovu reformu, kterou Ústavní soud před časem zrušil.
Od roku 2012 zavedla sociální reforma exministra Jaromíra Drábka (TOP 09) veřejnou službu povinnou. Měli na ni chodit ti, co byli přes dva měsíce bez zaměstnání. Když odmítli, vyřadil je úřad práce z evidence a přišli o dávky. Ústavní soud to přirovnal k nucené práci a povinnou službu zrušil.
Podle nových pravidel by se lidem, kteří jsou přes půl roku bez práce a dostávají příspěvek na živobytí, měly dávky vypočítávat ne z životního, ale z nižšího existenčního minima. Životní minimum pro samotného člověka činí 3410 korun, v rodině je pro prvního dospělého 3140 korun a pro každého dalšího dospělého 2830 korun. Existenční minimum dosahuje 2200 korun.
Pokud by lidé nastoupili na veřejnou službu, mohli by si dávky zase zvýšit. Při odpracování aspoň 20 hodin týdně by se mohli dostat zhruba zpět na původní úroveň životního minima a dávek, při více než 30 hodinách služby by si přilepšili. Úřad práce s klienty uzavře na veřejnou službu smlouvu. Na vybavení a pracovní prostředky by měl poskytnout až 1000 korun.
Veřejnou službu mohou využívat obce či neziskové organizace. Úřady práce by měly brát ohled na praxi i vzdělání klientů. Podle kritiků ale nynější pravidla připomínají Drábkovu reformu. Příjem lidí, kteří odpracují 20 hodin, se navíc nezmění. Mohli by si tedy stěžovat na to, že vlastně pracují zadarmo.
Témata: veřejná služba, sociální dávky, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
