Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Schodek důchodového účtu se loni snížil

Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Peníze na důchody, ilustrační fotografie
Foto: Adam Mráček / INCORP images

Praha - Schodek důchodového účtu se loni snížil. Činil 16,3 miliardy korun. Proti roku 2015 byl tak zhruba poloviční, proti roku 2012 a 2013 pak třetinový.

Výdaje na penze dlouhodobě převyšují příjmy z důchodových odvodů. Vyplývá to z údajů, které zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Ve Sněmovně je návrh změny valorizace, aby důchody rostly výrazněji.

Do penzijního systému loni lidé poslali 372,9 miliardy korun. Je to o téměř 21 miliard víc než v předchozím roce, kdy se vybralo 352 miliard. Příjmy každoročně rostou. Propadly se jen v roce 2009 po nástupu krize, tehdy dosáhly 301,1 miliardy korun.

Naposledy byl důchodový systém v přebytku v roce 2008 na vrcholu tehdejší konjunktury. Zůstatek činil šest miliard. Od té doby je účet penzí v červených číslech. Nejvyššího schodku dosáhl v roce 2013, a to 49,7 miliardy.

Příjmy rostou díky vysoké zaměstnanosti a zvyšování mezd. Loni platilo odvody přes 5,17 milionu lidí - 4,49 milionu zaměstnanců a zhruba 677.400 živnostníků. Na konci roku 2014 to bylo celkem pět milionů lidí. Přibývá nejen plátců, ale i těch, kteří důchody pobírají. Starobní, invalidní a pozůstalostní penzi na konci loňska dostávalo přes 2,89 milionu mužů a žen. Předloni jich bylo zhruba o 30.000 méně. Průměrný starobní důchod činil 11.460 korun. Muž měl v průměru 12.662 korun, žena pak o 2262 korun méně.

Témata:  důchody Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ)

Související

Aktuálně se děje

12. září 2025 13:47

Poprask na Slovensku. Influencerka se odhalila na televizní párty

Slovensko v posledních hodinách pořádně pobouřila influencerka Bianka Rumanová, která se v podstatě svlékla na veřejnosti. Pokud jí šlo o to, aby zaujala, tak se jí to rozhodně povedlo. Starosti ale přidělala i svým blízkým. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Praha, ilustrační fotografie.

Komentář

Z Česka a Prahy zvláště se stal skanzen, vyšší budovu má i Brno. Změna je na obzoru

Z České republiky, a Prahy zvláště, se stává jakýsi skanzen. V první padesátce žebříčku nejvyšších budov zemí Visegrádské čtyřky má Česko jen dvě zastoupení. A to brněnskou AZ Tower na 39. místě a pražskou City Tower na 42. místě. Žebříčku dominují Poláci s bezmála čtyřiceti zastoupeními; výrazně vyšší budovu, než jsou ty české nejvyšší, ovšem mají také Slováci a Maďaři.