Zásadní změna v důchodech se nekoná. Vláda odložila jeden ze svých klíčových slibů

Aktuálně se podle webu idnes.cz kabinet soustředí na první novelu, která by měla vstoupit v účinnost již od ledna příštího roku. Ta se zaměřuje především na mechanismus valorizací a přilepšení starobním důchodcům. Vládní plán počítá s tím, že se penze budou zvyšovat o polovinu růstu reálných mezd namísto současné třetiny. Lidé nad 80 let by navíc měli každých pět let dostat přidáno 500 korun k důchodu a počítá se i s finančním zvýhodněním pro ty, kteří se rozhodnou pracovat i v seniorském věku.

Odklad zastropování věku vyvolal ostrou kritiku jak u opozice, tak u odborů. Předseda ČMKOS Josef Středula pro idnes.cz poznamenal, že pokud změna začne platit až v roce 2028, de facto neplatí. Zástupci opozičních stran ze STAN a KDU-ČSL zase vládu obviňují z toho, že téma využila jako lákavé volební heslo, ale nyní, když má nést odpovědnost za konkrétní termíny a rozpočet, se sliby rozplývají v nekonečných harmonogramech.

Současná legislativa, kterou prosadila předchozí vláda Petra Fialy, počítá s postupným zvyšováním důchodového věku až na 67 let. Pro ročníky narozené po roce 1965 to znamená, že každý další rok narození odchází do penze o měsíc později. Kabinet Andreje Babiše chce tento trend zvrátit a vrátit hranici na 65 let pro všechny, nicméně kvůli rozpočtovým dopadům a složitosti vyjednávání o náročných profesích zvolil pozdější termín realizace.

Kromě věkové hranice se vláda v pondělí zabývala také situací lidí v doplňkovém penzijním spoření. Kabinet podpořil návrh, který umožní seniorům, kteří si toto spoření založili před koncem roku 2023, systém opustit bez jakýchkoliv sankcí. Podle ministryně financí Aleny Schillerové by toto opatření mělo pomoci zhruba 150 tisícům klientů, kteří se cítili poškozeni předchozími změnami pravidel.

Novela o penzijním spoření má pamatovat i na ty, kteří své úspory již vybrali a kvůli tehdejším pravidlům přišli o státní příspěvky. Přibližně 16 tisíc lidí bude moci požádat o vrácení těchto prostředků, což státní pokladnu vyjde na zhruba 60 milionů korun. Vládní koalice složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů chce tento návrh ve Sněmovně prosadit ve zrychleném režimu.

Otázka náročných profesí zůstává i nadále nedořešeným bodem, o kterém měla vláda s odbory jednat již tuto středu, ale bod byl nakonec z programu vyřazen. Jde o více než 100 tisíc pracovníků, jako jsou zdravotní sestry, lesní dělníci nebo skláři, kterým předchozí reforma neumožnila odchod do předčasného důchodu bez krácení peněz. Právě propojení tohoto seznamu se zastropováním věku na 65 letech je hlavním důvodem, proč ministerstvo práce směřuje účinnost změn až k lednu 2028.

Zatímco bývalý premiér Petr Fiala svou reformu hájil jako nezbytnou pro udržitelnost systému a zajištění důchodů pro dnešní třicátníky, současná ministryně financí Alena Schillerová trvá na tom, že o skutečnou reformu nešlo, protože do systému nepřinesla žádné nové finance. Politický souboj o podobu penzí tak bude pokračovat i v následujících letech, přičemž jasno o finální hranici věku odchodu do důchodu by mělo být až v průběhu roku 2027.

Témata:  důchody,  důchodci