Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ČSSD do předsednictva zvolila exposlance Krause

38. sjezd České strany sociálně demokratické
38. sjezd České strany sociálně demokratické
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - ČSSD do svého předsednictva dnes zvolila i exposlance Michala Krause. Ten složil v roce 2006 mandát kvůli sporné kauze kolem cesty do Ghany.

Mezi desítku dnes zvolených jmen se dostali například šéf Senátu Milan Štěch či poslanec Richard Dolejš, informoval novináře tiskový odbor ČSSD.

Předsednictvo ČSSD dnes doplnili také poslanci Jaroslav Foldyna, Robin Böhnisch a Jiří Petrů, někdejší senátoři Martin Tesařík a Alena Gajdůšková, Helena Kudelová, Hana Hozmanová. Birkemu se složení předsednictva líbí. "Je to úžasná parta, lidé, kterým mohu věřit a platí u nich podaná ruka," uvedl.

Někdejší šéf poslaneckého klubu sociální demokracie Kraus ve Sněmovně skončil kvůli kauze kolem cesty do Ghany, kde byl v roce 2001 spolu s podnikatelem Františkem Rigem. Kraus byl podezřelý z praní špinavých peněz, pokusu o podvod a později i korupce. Policie nakonec případ odložila.

Místopředseda ČSSD a volební manažer strany Jan Birke v osobě Krause problém nevidí. "To ještě neznamená, že se vrací do vrcholové politiky. Předsednictvo je orgán, který má 35 členů, pak je ústřední výkonný výbor, pak grémium, já bych to neviděl tak dramaticky," řekl.

Témata:  Sociální demokracie (SOCDEM) Michal Kraus

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 18:38

Pavlovi navrhují vyznamenat Ebena či Zemana. Další zajímavá jména neprošla

Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři. 

Zdroj: Jiří Hrubý

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).