reklama

"Rusko se bezpochyby o něco snaží, a z pohledu Ukrajiny můžeme říct, že je to velmi agresivní snaha, ale zároveň je srovnání nemístné: Rusko nemá pod kontrolou politický establišment," uvedl pro Český rozhlas politolog s tím, že "skočit do stejné pasti" a opakovat to, že současný vztah Ruska k Západu je pokračováním studené války, světu dnes příliš nepomůže.

"Oproti minulosti jsou to dnes USA, které mají velmi silnou revolučně-demokratickou rétoriku a podporují různé barevné revoluce..., zatímco Putin legitimizuje své pronikání spíše konzervativními argumenty, jako v Sýrii, kde činí s požehnáním legitimní vlády, argumentuje stabilitou, řádem a konzervativními hodnotami," dodal.

"Ruské režimy byly ideokratické a zároveň byly hodně prorevoluční. Dnes, pokud je v Rusku nějaká ideologie, tak je konzervativně autoritářská a nacionalistická. Za studené války to byl především Sovětský svaz, který podporoval revoluční hnutí, dnes pokud někdo podporuje jiné typy revolucí, tak je to Západ a Spojené státy," podotkl.

Politolog Michael Romancov se domnívá, že pokud chápeme studenou válku jako konflikt, který měl dimenzi politickou, ekonomickou a vojenskou, tak soupeření starých ideologií je passe. "Když se něco někde stane, tak pokud tam Západ přirozeně najde odvolání se na ty hodnoty, které sám považuje za klíčové, tak to podpoří," popsal přístup západního světa politolog. 

"Vidíme zde snahu Sovětského svazu i Ruska získat území a ovládat je. Tento fenomén, navzdory tomu, že dnes v Rusku není žádná ideologie která by byla koherentní a konzistentní, je něco, co pro putinský režim platí úplně stejně, jako pro předchozí komunistický režim i režim imperiálního Ruska," dodal.