reklama

Ekonom Michal Skořepa se ve svém příspěvku zamýšlí nad nedávnou návštěvou českého prezidenta Miloše Zemana na Vysoké škola finanční a správní (VŠFS). Ten tam zopakoval svou myšlenku, „že hrdý národ má mít silnou měnu“. Prezident ji zmínil v souvislosti s nedávným ukončením umělého oslabování koruny ze strany České národní banky (ČNB). Podle ekonoma však už tradiční ekonomie ví, že síla měny se neřídí hrdostí daného národa, ale tím, zda národ „přichází na mezinárodní tržiště s přitažlivou nabídkou,“ píše doslova.

Nabídka jednotlivých služeb a zboží by tak musela být přitažlivější v porovnání s nabídkou ostatních států. „Ekonomická logika tedy jde nikoli směrem „Jsme hrdí, a proto máme mít silnou měnu“, nýbrž směrem „Produkujme atraktivní nabídku, a pak budeme mít silnou měnu (a můžeme být hrdí),“ konstatuje Skořepa. Hrdost je tedy výstupem, nikoliv vstupem.

V souvislosti s problematickým výrokem Miloše Zemana ekonom vzpomíná také někdejšího ministra financí První republiky Aloise Rašína. Už ten prý volal po silnější národní měně. Jeho snaha však skončila recesí československé ekonomiky. Ekonom předpokládá, že Miloš Zeman přichází s podobnými výroky proto, aby upozornil na podle něj špatnou „politiku“ ČNB umělého oslabování koruny po dobu tří let. Podle Skořepy však takto kritický postoj prezidenta není zcela na místě a sám s ním nesouhlasí.

„Jádrem mého pohledu je obava, že kurzový závazek nebyl v žádném okamžiku svého celkového trvání dost dlouhý na to, aby přiměl firmy ke změně chování, ve kterou ČNB doufala,“ píše Skořepa. „U tak unikátního manévru, který nebyl nikdy předtím nikde vyzkoušen, však tento problém nelze brát jako selhání, nýbrž spíš jako cennou zkušenost do budoucna,“ dodává ekonomický analytik. Sám Skořepa byl po většinu trvání intervencí poradcem bankovní rady.