Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

ÚS se zastal ženy, kterou soud poslala do chranného psychiatrického léčení

Ústavní soud
Ústavní soud
Foto: Radek Sycha, EuroZprávy.cz

Brno - Ústavní soud (ÚS) se zastal ženy z Prahy, které justice uložila ochranné psychiatrické léčení. Došlo k porušení stěžovatelčina práva na osobní svobodu a jejího práva na soudní ochranu. Žena opakovaně kontaktovala policii s obavou, že ji konkrétní člověk nechává sledovat, ničí jí doma věci a jinak ji obtěžuje. Policie v tom spatřovala křivé obvinění.

Obvodní soud pro Prahu 6 dospěl k závěru, že by žena mohla být na svobodě nebezpečná pro své okolí. Podle ústavních soudců však chyběly pádné důvody pro ústavní léčbu.

"Soudy při prováděném dokazování, s ohledem na princip proporcionality zásahu, musí ověřit a přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč nepostačuje uložení prostředku mírnějšího (ambulantního ochranného léčení)," uvedl usoud.cz. "Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu," vysvětlil soudce zpravodaj Jan Filip. Žena zatím do psychiatrického léčení nastoupit nemusela, ústavní soudci už dříve rozhodli o odkladu.

Pražský soud vycházel z odborného posudku, který vznikl po čtyřicetiminutovém pohovoru se ženou. O ústavním léčení rozhodl i přesto, že souhlasila s ambulantní léčbou a nikdy dříve psychiatrickou pacientkou nebyla, v běžném životě normálně funguje, chodí do práce, žije samostatně.

Podle dnešního nálezu zatím z důkazů dostatečně jasně nevyplývá, že by žena mohla být nebezpečná svému okolí. Znalec u soudu konstatoval, že u podobných chorob provázených bludy nelze vyloučit přechod k aktivní obraně. Soud však neměl dělat závěr obecně o chorobě, ale o konkrétní ženě, zdůraznil Filip. Samotná skutečnost, že si žena doma instaluje drahá bezpečnostní zařízení také nesvědčí o její nebezpečnosti.

Na druhou stranu Filip v nálezu zdůraznil i to, jak silně dopadají křivá obvinění na člověka opakovaně osočovaného ze sledování či jiných zásahů do soukromí. Soud se tak neztotožnil s názorem, že společenská škodlivost prvotního ženina jednání je mizivá a že vůbec nemůže být důvodem k ochrannému léčení.

Témata:  Ústavní soud ČR psychiatrie justice

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 13:10

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy