ÚS se zastal ženy, kterou soud poslala do chranného psychiatrického léčení

Obvodní soud pro Prahu 6 dospěl k závěru, že by žena mohla být na svobodě nebezpečná pro své okolí. Podle ústavních soudců však chyběly pádné důvody pro ústavní léčbu.

"Soudy při prováděném dokazování, s ohledem na princip proporcionality zásahu, musí ověřit a přezkoumatelným způsobem odůvodnit, proč nepostačuje uložení prostředku mírnějšího (ambulantního ochranného léčení)," uvedl usoud.cz. "Újma způsobená uloženým a vykonávaným ochranným opatřením nesmí být větší, než je nezbytné k dosažení jeho účelu," vysvětlil soudce zpravodaj Jan Filip. Žena zatím do psychiatrického léčení nastoupit nemusela, ústavní soudci už dříve rozhodli o odkladu.

Pražský soud vycházel z odborného posudku, který vznikl po čtyřicetiminutovém pohovoru se ženou. O ústavním léčení rozhodl i přesto, že souhlasila s ambulantní léčbou a nikdy dříve psychiatrickou pacientkou nebyla, v běžném životě normálně funguje, chodí do práce, žije samostatně.

Podle dnešního nálezu zatím z důkazů dostatečně jasně nevyplývá, že by žena mohla být nebezpečná svému okolí. Znalec u soudu konstatoval, že u podobných chorob provázených bludy nelze vyloučit přechod k aktivní obraně. Soud však neměl dělat závěr obecně o chorobě, ale o konkrétní ženě, zdůraznil Filip. Samotná skutečnost, že si žena doma instaluje drahá bezpečnostní zařízení také nesvědčí o její nebezpečnosti.

Na druhou stranu Filip v nálezu zdůraznil i to, jak silně dopadají křivá obvinění na člověka opakovaně osočovaného ze sledování či jiných zásahů do soukromí. Soud se tak neztotožnil s názorem, že společenská škodlivost prvotního ženina jednání je mizivá a že vůbec nemůže být důvodem k ochrannému léčení.

Témata:  Ústavní soud ČR,  psychiatrie,  justice