Nový průzkum: Zemanovi důvěřuje 55 procent občanů

V dubnu 2017 prezidentovi republiky důvěru vyjadřovalo 55 % občanů, v tom 17 % prezidentovi důvěřovalo „rozhodně“ a 38 % „spíše“. Nedůvěru prezidentovi republiky vyjádřilo 42 % respondentů, v tom 25 % „spíše“ a 17 % „rozhodně“. 3 % oslovených se nedokázala rozhodnout a zvolila odpověď „nevím“.

Vládě důvěřují dvě pětiny (40 %) veřejnosti, když 3 % dotázaných vládě „rozhodně důvěřují“ a 37 % jí „spíše důvěřuje“. Zřetelná nadpoloviční většina (56 %) občanů vládě nedůvěřuje, v tom 16 % jí „rozhodně nedůvěřuje“ a dalších 40 % jí „spíše nedůvěřuje“. Zbývající 4 % se nedokázala vyjádřit.

Poslanecká sněmovna má důvěru 30 % občanů, téměř dvě třetiny (65 %) jí nedůvěřují. Senátu důvěřuje rovněž 30 % občanů a podíl nedůvěřujících je u něj na úrovni o málo více než tří pětin (62 %), informuje soc.cas.cz.

Krajským zastupitelstvům důvěřuje 44 % dotázaných, nedůvěřuje jim 40 % a zbývajících 16 % se nedokáže rozhodnout. V případě hejtmanů (a v Praze primátora) pak důvěra činí 43 % a podíl nedůvěřujících tvoří 37 % při pětinovém (20 %) podílu nerozhodnutých, kteří uvedli odpověď „nevím“.

V případě obecních zastupitelstev podíl důvěry dosahoval 63 %, v tom 12 % obecním zastupitelstvům „rozhodně důvěřuje“ a 51 % jim „spíše důvěřuje“. Podíl nedůvěřujících u obecních zastupitelstev činí necelou třetinu (31 %), přičemž „spíše“ jim nedůvěřuje 22 % a „rozhodně“ 9 %. Starostové jsou na tom ještě o trochu lépe, když důvěru jim vyjádřilo 65 % dotázaných, v tom 16 % „rozhodně“ a 49 % „spíše“, nedůvěra ke starostům dosáhla 28 %, když 19 % respondentů podle svých slov starostům „spíše nedůvěřuje“ a 9 % jim „rozhodně nedůvěřuje“.

Důvěra prezidentovi roste a nedůvěra klesá s rostoucím věkem, s narůstajícíspokojeností se současnou politickou situací a s posunem po škále politické orientace od pravice k levici. Častěji prezidentovi důvěřují či méně nedůvěřují lidé se středním vzděláním bez maturity, respondenti ve věku od 60 let výše, důchodci, věřící katolíci, obyvatelé Moravy a zejména Jihomoravského kraje, dotázaní, kteří životní úroveň svojí domácnosti hodnotí jako „ani dobrou, ani špatnou“, ti, kteří se politicky zařazují na levici či levý střed, voliči ČSSD, KSČM či ANO a ti, kdo důvěřují vládě a ostatním zkoumaným institucím.

Naopak nižší důvěru nebo vyšší nedůvěru k němu vykazují absolventi vysokých škol, lidé ve věku od 20 do 29 let, obyvatelé Čech a zejména Jihočeského kraje, dotázaní z měst od 5 do 15 tisíc obyvatel, ženy v domácnosti, nižší odborní pracovníci, dotázaní, kteří životní úroveň svojí domácnosti hodnotí jako dobrou, lidé nespokojení se současnou politickou situací, ti, kdo se hlásí jednoznačně k pravici, voliči ODS či TOP 09, rozhodnutí nevoliči a ti, kdo nedůvěřují vládě a dalším institucím.

Vládě častěji důvěřují či méně nedůvěřují lidé spokojení, popřípadě „ani spokojení, ani nespokojení“ s politickou situací, občané příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, dotázaní s dobrou životní úrovní své domácnosti, lidé spokojení se svým životem, mladí ve věku od 15 do 19 let, studenti, vedoucí nebo vysoce kvalifikovaní odborní pracovníci, dotázaní z Moravskoslezského kraje, voliči ANO a ČSSD a dotázaní, kteří důvěřují prezidentovi, oběma komorám parlamentu či regionálním a místním zastupitelstvům a starostům či hejtmanům.

Poslanecké sněmovně častěji důvěřují nebo méně nedůvěřují lidé hodnotící životní úroveň své domácnosti jako dobrou, respondenti spokojení nebo „ani spokojení, ani nespokojení“ s politickou situací, dotázaní, kteří jsou spokojeni s vlastním životem, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci, mladí ve věku 15 až 19 let, studenti, dotázaní se základním vzděláním (snížený podíl nedůvěry při vyšším podílu odpovědí „neví“), Pražané, voliči ČSSD a ti, kdo důvěřují ostatním ústavním institucím.

Senátu ve zvýšené míře důvěřují či snížené míře nedůvěřují respondenti spokojení nebo „ani spokojení, ani nespokojení“ s politickou situací, dotázaní spokojení s vlastním životem, lidé příznivě hodnotící současnou ekonomickou situaci a životní úroveň své domácnosti, lidé se základním vzděláním (snížený podíl nedůvěry při vyšším podílu odpovědí „neví“), mladí ve věku 15 až 19 let, studenti, obyvatelé Prahy a ti, kdo důvěřují prezidentovi, vládě, Poslanecké sněmovně, krajským i obecním zastupitelstvům a starostům nebo hejtmanům.

Témata:  průzkumy,  Miloš Zeman,  vláda