Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Podle většiny Čechů je oznámení demise nesprávné

Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Bohuslav Sobotka /ČSSD/, předseda vlády
Foto: Mikuláš Křepelka / INCORP images

Praha - Za nesprávný krok považují rozhodnutí premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) podat demisi vlády dvě třetiny lidí. Vyplývá to z exkluzivního průzkumu společnosti Median pro Český rozhlas.

Nejméně s rozhodnutím předsedy vlády souhlasí lidé starší 60 let a voliči hnutí ANO. Mezi voliči sociální demokracie schvaluje demisi čtvrtina dotázaných. Průzkumu se zúčastnilo 1006 respondentů starších 18 let.

Premiér ohlásil záměr navrhnout demisi celé vlády v úterý kvůli nejasnostem kolem podnikání a majetku ministra financí Andreje Babiše (ANO).

Svůj krok zdůvodnil tím, že další pokračování Babiše ve funkci ministra financí je neudržitelné, protože stále uspokojivě nevysvětlil nákup jednokorunových dluhopisů od své někdejší firmy Agrofert či původ svého majetku. Zároveň však uvedl, že odvoláním by z Babiše udělal mučedníka, což je role, na kterou se podle něj ministr předem připravoval.

Do podpory demise mezi respondenty se mimo jiné promítá to, nakolik si lidé myslí, že Andrej Babiš dostatečně vysvětlil kauzy, které se ho týkaly. "Mezi lidmi, kteří na to mají názor, mírně převládá pozice, že je nevysvětlil dostatečně, ačkoli je to takřka půl na půl," uvedl analytik Medianu Daniel Prokop.

Témata:  Bohuslav Sobotka Andrej Babiš vláda demise Sobotkovy vlády průzkumy

Související

Aktuálně se děje

4. června 2026 17:26

Nestabilní počasí posledních dní má vysvětlení. Meteorologové řekli, co se děje

Nevyzpytatelné je počasí v posledních dnech, kdy se střídají slunečné dny s deštivými. Podle meteorologů se situace zlepší až o víkendu, kdy se očekává oteplení. Na některých místech se teploty přiblíží třicítce, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy

Ilustrační fotografie.

Komentář

Proč nejsou Češi bohatší než Němci? Pracujeme o měsíc ročně déle

Evropa pracuje stále méně. Zatímco ještě v roce 2015 činila průměrná skutečně odpracovaná délka pracovního týdne zaměstnanců v Evropské unii 36,9 hodiny, loni už to bylo pouze 35,9 hodiny. Evropský žebříček vede Řecko (39,6 hodiny), následované Bulharskem (38,7 hodiny), Polskem (38,7 hodiny) a Litvou (38,4 hodiny). Na opačném konci stojí Nizozemci (31,9 hodiny), Dánové a Němci (shodně 33,9 hodiny) a Rakušané (34 hodiny).