reklama

Sněmovní komise nyní kontrolují činnost Bezpečnostní informační služby, tedy civilní kontrarozvědky, a Vojenského zpravodajství, což je jednotná armádní zpravodajská služba, jež se zaměřuje na rozvědnou i kontrarozvědnou práci.

Pokud předlohu schválí také Senát a podepíše prezident, poslanci budou nově dohlížet i na Úřad pro zahraniční styky a informace, což je civilní rozvědka.

Vedle toho vznikne novelou orgán nezávislé kontroly, který by měl být složený z důvěryhodných, bezpečnostně prověřených a veřejností respektovaných lidí. Kontroloval by všechny zpravodajské služby, navíc i takzvané živé věci, byť s omezeními. Služby by nemusely předávat například údaje, které by mohly jejich akce zmařit.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) připomněl, že vláda už dřív prosadila posílení pravomocí tajných služeb, dostaly přístup k širšímu okruhu informací v souvislosti s bojem proti terorismu nebo organizovanému zločinu. Ocenil proto, že Sněmovna souhlasila také s posílením kontroly.

Členy orgánu se budou moci stát výhradně čeští občané, kteří dosáhli 40 let věku a mají vedle vysokoškolského právnického vzdělání taky prověrku na stupeň přísně tajné. Členy má vybírat Sněmovna na návrh vlády na dobu pěti let.

V kontrolním orgánu nebudou moci zasedat lidé, kteří byli v posledních třech letech příslušníky nebo zaměstnanci bezpečnostních sborů a ozbrojených sil. Zákon vylučuje taky prezidenta, členy vlády, jejich náměstky, poslance, senátory, soudce i krajské nebo obecní zastupitele. Poslankyně za ANO Jana Lorencová neprosadila rozšíření okruhu těchto lidí na podnikatele, kteří v posledních třech letech pracovali pro veřejnou správu nebo pobírali dotace.

ODS neprosadila vyšší ochranu tajných služeb před vyšetřovateli. Policisté tak nebudou muset mít povolení vrchního soudu k prohlídce objektů, v nichž se nacházejí materiály označené za tajné a přísně tajné, jak v jedné z několika obdobných úprav požadoval Marek Benda.