reklama

Soutěž cenu pravděpodobně sníží, uvedl Ťok. Uvedených 29 miliard korun je podle něho odhad maximálních možných nákladů. Cena odráží požadavek vlády na technologicky neutrální řešení. Zájemci mohou využít stávající síť mýtných bran, nebo navrhnout zcela nový systém. Dále je součástí soutěže požadavek na rozšíření silnic první třídy z nynějších 230 na 1140 kilometrů.

Toto rozšíření kritizovali v minulosti kamionoví dopravci, Asociace krajů nebo samotní uchazeči o zakázku. Podle Ťoka ale skutečnost, že plán kritizují jak provozovatelé mikrovlnné, tak i satelitní technologie, znamená, že vypsaná soutěž nebude zvýhodňovat žádnou z technologií. Ministr se rovněž nebojí, že síť mýtných bran zůstane do budoucna nevyužita.

Uchazeči tento systém podle něj zapojí do svého technologického řešení. Pokud by se tak ale nestalo, z neoficiálních jednáních s Nejvyšším kontrolním úřadem (NKÚ) vyplývá, že to nebude považováno za nehospodárné nakládání s majetkem státu, uvedl.

Podle ředitele stávajícího správce systému, společnosti Kapsch, Karla Feixe právě toto ale ministerstvo dopravy dělá. "Ministerstvo investuje do stávajícího systému další peníze, aktuálně se upravuje za 300 milionů korun na evropskou mýtnou službu. Proto nevěřím, že by například NKÚ nepovažoval vypnutí systému v hodnotě osmi miliard korun za plýtvání penězi daňových poplatníků," uvedl Feix.

Společnost se podle něj do výběrového řízení přihlásí a věří, že bude jedním z favoritů. Odhadovanou cenu Feix označil za příliš vysokou a požadavky ministerstva za nehospodárné.

První kolo výběru bude kvalifikační, zájemci v něm budou muset prokázat, že mají zkušenost s provozem mýtné technologie. S vybranými uchazeči pak bude ministerstvo dále jednat a vybere pět uchazečů. Z nich ministerstvo vybere vítěze ideálně do poloviny příštího roku.

Prostřednictvím mikrovlnných mýtných bran se mýtné v Česku vybírá od roku 2007. Za deset let se z mýtného získalo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun. Náklady na provoz činí v současnosti zhruba 1,5 miliardy korun ročně.

Jednotný celostátní mikrovlnný systém podobně jako v Česku funguje v pásu zemí od Itálie, přes Rakousko, Polsko a Bělorusko. Naopak satelitní systém využívají Německo, Slovensko, Maďarsko a částečně Belgie, která jej kombinuje s mikrovlnou variantou.

Mýtné na českých dálnicích a silnicích prvních tříd

Dodavatele a současného správce mýtného systému, rakouskou firmu Kapsch, vybralo ministerstvo dopravy 21. listopadu 2005. Kapsch tendr vyhrál nabídkou mikrovlnného systému, nabídl až třetí nejnižší cenu. Za vybudování a deset let provozování mikrovlnného systému požadoval 22 miliard korun.

Výběr Kapsche i systému měl řadu kritiků, a to nejen od neúspěšné konkurence. Například podle Autoklubu soutěž jednoznačně nahrávala mikrovlnným technologiím. Podle Autoklubu by byl vhodnější satelitní systém, který by mohl být využit i jako regulátor provozu, tedy k poskytování informací o intenzitě provozu, sjízdnosti komunikací a dalších. Mýtné pro nákladní automobily se začalo vybírat 1. ledna 2007.

Kapsch výběr mýta pro automobily nad 12 tun odstartoval na 970 kilometrech komunikací, od ledna 2008 se mýtné rozšířilo i na necelých 200 kilometrů silnic první třídy. Od roku 2010 podléhají mýtu také auta od 3,5 tuny hmotnosti. V současnosti se elektronické mýtné v Česku vybírá na více než 1400 kilometrech komunikací. Za deset let se na mýtném vybralo 77,5 miliardy korun, loni to bylo 9,89 miliardy korun.

Vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) začala připravovat tendr na provoz systému od konce roku 2016, kdy skončí desetiletá smlouva s Kapschem. V červnu 2014 ministerstvo dopravy (MD) pod vedením Antonína Prachaře (ANO) vypsalo tendr na projektového manažera soutěže. Tendr ale provázely pochybnosti a v prosinci 2014 ho Ťok zrušil.

V srpnu 2015 vláda schválila koncepci k tendru na výběr mýtného s tím, že prostřednictvím bran se bude vybírat do konce roku 2019, pro dalších deset let bude soutěž technologicky otevřená. Vláda zároveň uložila MD vypsat tendr na nového provozovatele bran a zároveň i na mýtného manažera od roku 2020.

Kvůli časové tísni vláda v březnu 2016 schválila krizovou variantu výběru mýta po konci roku s tím, že ministerstvo dopravy vypíše přímou zakázku. V červenci pak vláda schválila prodloužení smlouvy na provoz mýtného systému se společností Kapsch. MD potom uzavřelo dodatek ke smlouvě s Kapschem o pokračování správy mýtného systému na maximálně tři roky za 5,27 miliardy korun.

Smlouva vyvolala kritiku, například Evropská komise vyjádřila pochybnost, zda byly splněny podmínky pro přímé zadání smlouvy na prodloužení provozu systému firmě Kapsch tak, jak je vymezuje unijní právo. Slovenská společnost SkyToll neúspěšně žádala Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), aby další provoz systému na základě smlouvy s Kapschem zastavil.

Letos v únoru ministr Ťok oznámil, že otevřené výběrové řízení na další provoz mýtného systému po roce 2019 by mohlo být vypsáno v květnu. Mezi zájemci o správu systému vedle firmy Kapsch jmenoval slovenského výběrčího mýta SkyToll, americký Xerox a správce mýtného v Německu a Maďarsku.

reklama