Poslanci schválili ústavní novelu o legálních zbraních

Pro přijetí zbraňové novely hlasovalo 139 ze 168 přítomných členů dolní komory. Proti jich bylo devět. Cílem novely, jak píšou autoři z řad ČSSD, ANO, KSČM a ODS ve zdůvodnění, není zakotvení držení zbraní jako základního práva. Lidé by mohli převzít bezpečnostní povinnosti ve větším rozsahu, než mohou být uloženy všem.

Ústavní předloha konkrétně uvádí, že čeští občané mají právo nabývat, držet a nosit zbraně k naplňování úkolů při zajišťování bezpečnosti státu. Podmínky a omezení tohoto práva může přinést běžný zákon, "je-li to nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, veřejného pořádku a bezpečnosti, životů a zdraví nebo pro předcházení trestným činům".

Předkladatelé zdůrazňují, že novela nevybízí k hromadnému ozbrojování občanů a ani nemá vést ke zvýšení počtu případů reálného použití zbraně. Stát by se předlohou podle nich přihlásil ke spolupráci s legálními držiteli zbraní. Za příklad dávají autoři mimo jiné obranu proti teroristům.

Motivem pro sepsání novely byla i změna evropské směrnice, která zpřísňuje držení zbraní. Podle mnohých poslanců ji ale nezvrátí. Právě spíše směrnice než ústavní novela se stala středem 2,5hodinové debaty poslanců. Zněla vůči ní vesměs kritika, jak ale uvedl například Ondřej Benešík (KDU-ČSL), Česko mělo bojovat na jiných polích.

Zbraňovou novelu označovali její podporovatelé za symbol, jde podle nich o deklarací důvěry státu v legální držitele zbraní. "Nechceme odzbrojovat vlastní lidi v době, kdy se zhoršuje bezpečnost," uvedl ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD). "Zákaz legální držby zbraní je a byl v mnoha případech součástí projevu nedemokratických a totalitních režimů," podotkla Jana Černochová (ODS).

Spíše ojedinělý byl hlas Jiřího Miholy (KDU-ČSL), který označil ústavní novelu za nekoncepční. Předloha se podle něho sice tváří jako právo občanů držet zbraň, ve skutečnosti ale zakotvuje novou povinnost podílet se na obraně státu.

Témata:  zbraně,  zákony,  Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky